Trumpova Amerika není a nebude nezištným přítelem Evropy. Změna je nevyhnutelná, bude ale drahá

USA a Evropa

Zatímco na domácí frontě Donald Trump díky salvě svých časti nezákonných nařízení zadělává Spojeným státům na nejhorší ústavní krizi od konce americké občanské války, na té mezinárodní se chová alespoň do jisté míry logicky. Evropu, Česko nevyjímaje, to bude bolet, ale nyní už každý chápe, že změna je nevyhnutelná. V konečném důsledku se může ukázat pro Evropu jako velmi pozitivní.

Evropa a její nezávislost

Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu při tiskové konferenci v sídle NATO opět zopakoval, že Spojené státy nemají kapacitu na to vést vojenské aliance všude tam, kde by bylo potřeba. Jakkoliv se hlásí ke spojeneckým vazbám s Evropou a rozhodně je nechtějí přetrhat, jejich hlavním prostorem zájmu bude ale Indopacifická oblast, kde budou spolu s Japonskem, Austrálií, Filipínami, Jižní Koreou a dalšími spojenci vyvažovat čínskou přítomnost.

Podle Hegsetha musí Evropa přijmout vlastní odpovědnost za konvenční obranu (Spojené státy budou Evropě i nadále poskytovat „jaderný deštník“) proti ruské hrozbě. V tomto kontextu citoval Hegseth bývalého amerického prezidenta a druhoválečného generála Dwighta Eisenhowera, který si na neochotu Evropy (v té době té západní) podílet se více na vlastní obraně stěžoval již v padesátých letech. A nutno podotknout, že měl pravdu.

Současně ale Pete Hegseth přímo nekomentoval případné stahování amerických sil z Evropy s tím, že to je až otázka budoucnosti.

Konec nevinnosti

Nejen vyjádření amerického ministra, které samozřejmě zapadá do série dalších, jež dlouhodobě prezentuje Donald Trump, je pro Evropu budíčkem. Také zatím až přílišná vstřícnost Donalda Trumpa vůči Vladimiru Putinovi (zdá se, že se svými spojenci jedná Donald Trump mnohem tvrději než s ruským diktátorem) Evropě připomíná, že se spoléháním se na americkou pomoc je definitivní konec.

Pro evropské vlády to samozřejmě znamená dramaticky navýšit výdaje na obranu. Bez ohledu na to, zda to budou dělat kvůli americkým požadavkům nebo sami pro sebe, je to nevyhnutelnost. Donald Trump mluví o 5 % HDP, šéf NATO Marc Rutte zatím o 3 % jakožto o odrazovém můstku pro další navyšování.

S touto realitou se budou muset Evropané chtě nechtě smířit a zdá se, že se tak již děje. Příklady najdeme i u nás. Zatímco ještě nedávno Andrej Babiš, možný příští premiér, v rozhovoru tvrdil, že by „Trumpa přesvědčil o tom, že 2 % jsou dostatečná“, nyní již i představitelé ANO často zmiňují právě ona Rutteho 3 %.

Jak ale Pete Hegseth uvedl, nestačí jen vyčlenit vice peněz, neboť vyrůst musí obranný průmysl, aby bylo ony dodatečné peníze vůbec za co utrácet. V tomto ohledu přiznal, že i Spojené státy mají jisté rezervy a změny budou muset proběhnout na obou stranách Atlantiku.

Je třeba dodat, že Evropě může tato „léčba šokem“ prospět. Jen je potřeba, aby zůstala jednotná. V opačném případě nemá v souboji s velmocemi jako jsou USA, Čína a do budoucna třeba Indie, nejmenší šanci uspět.

Zdroje informací: https://www.politico.eu/article/europe-lack-master-plan-donald-trump-new-world-disorder/

https://news.sky.com/story/europe-must-finally-get-serious-when-it-comes-to-its-own-defence-13307961

Náhledové foto: Pixabay

Peníze mě vždy fascinovaly. O své zkušenosti se s vámi rád podělím.