Kravský hnůj jako palivo budoucnosti: Japonsko mění odpad na vodík

Zápach kravského hnoje se na japonském ostrově Hokkaidó mění v čistou energii. Místní farma ve městě Shikaoi přetváří odpad na vodík, který pohání auta, traktory a dodává teplo sousedním podnikům. Projekt, který vznikl z nutnosti, se teď stává inspirací pro udržitelnou energetiku budoucnosti. Ale zvládne vodík z kravského hnoje překonat své limity?

Na ostrově Hokkaidó smrdí budoucnost

Hokkaidó – ostrov mléka, krav a… hnoje. Každý rok tu vzniká přes 20 milionů tun kravského odpadu. A zatímco dříve končil hnůj na polích nebo znečišťoval okolní vody, dnes se z něj vyrábí vodík. Na farmě ve městě Shikaoi se kravský odpad shromažďuje, fermentuje a přeměňuje na bioplyn, který se pak dále zpracovává na metan a následně na vodík.

„Tento projekt je pro Japonsko jedinečný,“ říká Maiko Abe ze společnosti Air Water, která stojí za inovativní technologií. „Spotřebujeme 30 % kravského odpadu z celého Hokkaida. Máme obrovský potenciál pro obnovitelnou energii.“

Jak to funguje?

Všechno začíná v anaerobním fermentoru. Do něj se shromažďují exkrementy a moč krav. Bakterie v zařízení produkují bioplyn, který se následně čistí a přeměňuje na metan. Tento metan se pak pomocí parního reformingu mění na vodík.

Výsledkem je výroba 70 kubických metrů vodíku denně – dost na naplnění až 28 vozidel s vodíkovými palivovými články. A nejen to. Na místě vznikla čerpací stanice speciálně navržená i pro zemědělské stroje, jako jsou traktory a vysokozdvižné vozíky.

Proč právě zemědělská vozidla? Protože bateriové elektrické pohony jsou pro těžké stroje nepraktické. Vodík se ukazuje jako ideální alternativa.

Vodík s vůní krav. Ale co bezpečnost a náklady?

Vodík má obrovský energetický potenciál. Na kilogram nabízí třikrát víc energie než benzin. Jenže má to háček. Skladování vodíku je technologická výzva.

Musí být uchováván ve vysokotlakých nádržích nebo zchlazen na -253 °C, což je energeticky náročné. Navíc je vodík extrémně lehký, takže na stejné množství energie potřebuje mnohem větší skladovací prostor než fosilní paliva.

„Náklady na výstavbu vodíkových stanic jsou vysoké,“ přiznává Abe. A protože vodíková vozidla zatím nejsou běžná, rozšíření infrastruktury postupuje pomalu.

Vodík z hnoje pohání i farmy a zoologické zahrady

Vodík z kravského odpadu ale neputuje jen do nádrží aut. V kanystrech se převáží i do sousedních podniků. Dodává energii například místní farmě na chov jeseterů nebo zoologické zahradě v Obihiru. A zbytky po fermentaci? Ty se vrací zpět na pole jako kvalitní hnojivo. Vzniklá kyselina mravenčí se zase může využít jako konzervant pro krmivo.

„Tímto způsobem udržujeme oběhové hospodářství, kde nic nepřijde nazmar,“ dodává Abe.

Vodíková budoucnost? Zatím daleko, ale směr je jasný

Projekt v Shikaoi ukazuje, že i páchnoucí odpad může být zdrojem čisté energie. A i když vodík z kravského hnoje nikdy nepokryje celou poptávku Japonska, může být důležitým základním kamenem v budoucnosti udržitelné energetiky.

Japonsko je v oblasti vodíkových technologií světovým lídrem. A právě tento projekt je důkazem, že budoucnost se nemusí psát v laboratořích – ale klidně i na zapáchající farmě.

Zdroje info: https://interestingengineering.com/energy/cow-pats-to-hydrogen, https://www.bbc.com/future/article/20250314-how-japan-is-turning-cow-manure-into-hydrogen

Náhledové foto: Pixabay