Překvapivá role Kutné Hory v historii české měnové politiky

Existuje mnoho důležitých milníků v české historii, které utvářely její měnovou politiku, finanční správu, ale také peníze samotné. Jeden z nejdůležitějších milníků z pohledu historie je možné najít v turisticky velice oblíbené destinaci hodinu jízdy od hlavního města Prahy – Kutné Hoře. 

Na místě, kam se vydávají tisíce turistů ročně nejen objevovat krásy a historie mnoha zajímavých památek od Kostnice po Chrám Sv. Barbory a které se stává novým trhákem díky velkému úspěchu české videohry Kingdom Come II: Deliverance, se po celá staletí budovala zároveň také česká měnová politika a podobně jako vás průvodce nové casino online seznámí s intrikami kasinových her, vás tento článek provede stručnou historií Kutné Hory a její rolí v českých penězích. 

Za vším hledej víru – překvapivá role mnichů 

Všechno začalo v 11. století, v té době do Kutné Hory přichází cisterciáci (mnišský řád, založený zhruha o století dřív). A právě zde nechává moravský šlechtic postavit tehdy nejstarší katedrálu v českém království, snámou jako Sedlec, která je ve světě dnes proslavenou pro svou kostnici. Katedrála nese celé jméno Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle kutnohorské legendy právě zde ve 13. století mnich z tohoto kláštera zakopl o stříbrnou rudu během svého rozjímání, a tak bylo v Kutné Hoře objeveno stříbro. Vznikla panika a chaos, když se do tohoto města, známého také pod německým názvem jako Kuttenberg, sjeli horníci z celé Evropy a zejména poté z Německa, a bezhlavě se zde začalo těžit – bez pravidel a často s krveprolitím. 

Revoluce Václava II: nová pravidla těžby 

Dá se říct, že to byl král Václav II., který v českých zemích provedl první měnovou revoluci a zásadní změny pravidel, a to vydáním zákona známého jako “Ius regale montanorum,” – což je hornický a mincovní zákon. V době, kdy zde tedy neexistovala žádná pravidla se nastolil zákon a spolu s ním také daně, stříbrno nyní náleží králi a v Kutné Hoře vzniká oficiální mincovna Českého království a právě zde se budou razit Pražské groše po celá staletí až do 16. století, ale k tomu později. 

Tato první měnová revoluce znamenala několik aspektů pro tehdejší české království, a tedy také dnešní Českou republiku – v první řadě se zavedla jednotná měna, která byla ražena právě v Kutné Hoře a to na takzvaném Italském Dvoře (také Vlašský dvůr), pojmenovaném po expertech z Itálie v oboru mincovnictví, zde dodnes sídlí významné muzeum, ale také radnice města. Nově zavedený Pražský groš fungoval jako platidlo nejen v Čechách, ale také v dalších částech tehdejší střední Evropy. Nově nastolený zákon také poprvé představoval ucelená pravidla o dalších aspektech dnes typické pro finanční vztahy – pravidla výplat, délce pracovní doby, ale také pravidla bezpečnosti práce ve stříbrných dolech. 

Zlatá éra Kutné Hory a odkaz jejího bohatství  

Nastává zlatá éra Kutné Hory, během které díky svému bohatství začíná do určité míry konkurovat již tehdy hlavnímu městu, Praze. “Osel,” nejslavnější důl v Kutné Hoře sahá postupně natolik hluboko, že již není pro mistry možné jej zcela mapovat a poskytuje městu i českému království velké bohatství – začíná se nejen stavět, ale také renovovat, přestavbu získává “Hrádek,” dnešní muzeum stříbra, do kamene je postupně přeměněn Vlašský Dvůr a vzniká jedna z nejslavnějších katedrál v čechách – Chrám sv. Barbory, který nahrazuje zde dříve existující kapličku horníků. 

Pomalu se však mění také poměry, měšťané se chtějí vymanit z vlivu cisterciáků v Sedlci a proto rozhodují o vybudování gotické katedrály, Chrámu sv. Barbory, jehož stavba byla zahájena v roce 1388 a později propojena s Jezuitskou kolejí a opět následně vojáky rozdělena poté, co se ze slavné koleje (dnes Galerie středočeského kraje) staly kasárny) a katedrála se stává odkazem bohatství města. Za Karla IV. je to z velké části kutnohorské bohatství, které umožnilo mnohé dnes tak legendární stavby v Praze, včetně Karlova mostu a Karlovy univerzity. To se však mělo s příchodem 15. století změnit. 

Hořkosladký konec kutnohorského stříbra 

Finanční krize nejsou nikterak novým konceptem a často jsou doprovázeny válkami, konflikty, změnami poměrů nebo vládních stran (v té době panovníků) – jednu z největších krizí zažívá Kutná hora za doby husitských válek. V této době se město pokusilo hrát “obě strany mince” a došlo k několika zásadním zvratům, Jan Žižka nejdříve vydrancoval Sedlecký klášter, následně město zapálila Zikmundova strana a následně jej mnohem důkladněji podpálil Jan Žižka. 

Z velkého bohatstvé zbylo pramálo a vše muselo být opět vybudováno a opraveno. Největší rána však přišla v 16. století, v dolech docházelo stříbro a jeho ztratilo hodnotu přísunem levnějšího kovu z Jižní Ameriky, kterou v té době okupovalo Španělsko a jak tomu je i dnes, levnější materiály vytlačili kvalitní české stříbro z oběhu a skončilo ražení slavného Pražského groše – nahrazen byl nejdříve tolary, následně krejcary a nakonec přichází koruny, které se razí dodnes. 

Náhledové foto: Pixabay