Alimenty se mohou časem měnit

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com

Smutným trendem dnešní doby se bohužel stává, že poměrně velké procento manželských svazků končí bouřlivým rozvodem. Páry pak většinou dospějí do bodu, kdy spolu nemohou nadále žít, až ve chvíli, kdy se jim narodí dítě, které častými hádkami trpí ze všech nejvíce. Každý, kdo zažil, ví, že to není jednoduchá situace. Rodiče spolu navíc i po rozchodu musejí najít společnou řeč, pokud hodlají i nadále vychovávat potomky společnými silami. Ty nejpalčivější otázky se pak samozřejmě týkají finanční stránky věci. Jak se počítá výše výživného a existuje vůbec nějaký univerzální model?

Krátká zastávka u zákonného znění

Alimenty se detailně zabývá zákon č. 89/2012 Sb., který říká, že vyživovací povinnost náleží oběma rodičům od okamžiku narození potomka až do doby, kdy se bude schopen uživit sám. Žádná věková hranice ovšem neexistuje. Dítě může být finančně nezávislé na rodičích klidně v šestnácti letech, na druhou stranu však mnohdy potřebuje peněžní zázemí ještě ve věku čtyřiadvaceti let.

Jak se počítá výše výživného na dítě

Rodiče mají povinnost zajistit, aby životní úroveň jejich potomka opisovala jejich vlastní. Pokud se rodiče rozvádějí a řeší se otázka výživného, pohlíží se na každý případ unikátně. Vyživovací povinnost závisí míře osobní péče o dané dítě či aktuálních potřebách potomka. Soud pak samozřejmě přihlíží také na finanční možnosti rodiče, jehož jej nechce příliš vysokou částkou na alimentech extrémně zatížit.

Podle zažitých modelů ministerstva spravedlnosti by alimenty měly dosahovat:

• 9 až 13 % čisté mzdy, pokud je dítěti méně než šest let
• 11 až 15 % čisté mzdy, pokud je dítě ve věku mezi 6 až 9 roky
• 14 až 18 % čisté mzdy, pokud se dítě pohybuje ve věkovém rozmezí 10 až 14 let
• 17 až 21 % čisté mzdy, pokud je dítěti mezi 15 až 17 lety
• 20 až 24 % čisté mzdy, je-li dítěti 18 a více let

Pokud se alimenty řeší v souvislosti s jedináčkem, počítá se povětšinou s horní hranicí. Dvě nebo tři děti naopak připadají v úvahu v kombinaci s hranicí spodní. Je ovšem nutné podotknout, že se jedná pouze o jakési doporučení ze strany ministerstva, na které soudce může a nemusí brát zřetel. Ten si v podstatě vybírá ze dvou možností. Buďto přihlédne na společnou domluvu rodičů (ta musí být jednoznačně v zájmu dítěte), nebo konečnou výši alimentů stanoví sám podle svého nejlepšího svědomí.

Alimenty se mohou v průběhu let měnit

K úpravám výše alimentů dochází v průběhu let poměrně často. Nezáleží přitom jen na dosaženém věku dítěte, ale roli hraje také změna majetkových poměrů na straně jednoho či druhého rodiče. Výše výživného může být snížena soudní cestou v případě, že platící rodič přijde o zaměstnání, je v dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo získá invalidní důchod.

Na neplatiče si došlápne exekutor

V komentářích na sociálních sítích se vcelku často objevují životní příběhy žen, kterým jejich bývalí partneři neplatí alimenty na dítě. Pokud ústní domluvy nepomáhají, lze přistoupit k mnohem radikálnějšímu opatření. Když vám otec dítěte (samozřejmě to může být i obráceně) ve lhůtě dvou měsíců od rozhodnutí soudu neposkytne ani jednu splátku výživného, lze na něj podat trestní oznámení. To pak může vést až k exekuci a jelikož je výživné považováno za přednostní pohledávku, matkám se dostane odškodnění vždy na prvním místě.