Americká věda krvácí: Mladí plánují i odchod ze země
Ve Spojených státech narůstá tichý, ale závažný problém. Tisíce vědců zvažují, že zemi opustí. Podle průzkumu časopisu Nature více než 75 % respondentů přemýšlí o tom, že zamíří za výzkumem jinam. Nejčastěji se jedná o doktorandy a postdoktorandy – tedy generaci, na níž má věda v příštích dekádách stát. Místo toho se rýsuje scénář, ve kterém se Spojené státy stanou zemí odlivu talentů.
Ztráta důvěry ve vědu i její budoucnost
Výzkumné prostředí se v USA v posledních letech zásadně proměnilo. Hlavními důvody, proč vědci zvažují odchod, jsou škrty ve financování, nejistota v akademickém prostředí a imigrační politika z doby prezidenta Trumpa. Mnozí z nich zmiňují také obavy z ideologického tlaku na vědecké instituce a postupné degradace vědy jako hodnoty.
Evropa a Kanada se ukazují jako nejčastější destinace. Hlavní motivací je stabilita, dlouhodobá podpora výzkumu a otevřenější prostředí. Vznikající globální poptávka po amerických talentech ale není náhoda – mnohé země začaly aktivně lovit mozky přímo na americkém akademickém trhu.
Škrty
Trumpova administrativa přinesla razantní zásahy do výzkumného systému. Velké univerzity přišly o stovky milionů dolarů na grantech. SUNY ztratila 79 milionů, Johns Hopkins víc než 800 milionů jen od agentury USAID. Kolumbijská univerzita musela zrušit více než 400 grantů z NIH, což ohrozilo projekty v oblasti rakoviny nebo Alzheimerovy choroby.
To ale nebyly ojedinělé případy. V UMass Chan skončily desítky přijetí do doktorských programů, Johns Hopkins zrušila přes dva tisíce pracovních míst, Stanford zmrazil nábor a Baylorova lékařská fakulta výrazně omezila své plány. Věda přestala být jistotou.
Navíc došlo ke snížení stropu na tzv. nepřímé náklady grantů NIH, což dále oslabilo už tak napjaté rozpočty univerzit. Pro mladé vědce to znamená jediné – buď přežít v chaosu, nebo odejít jinam.
Zahraničí otevřelo dveře dokořán
Zatímco v USA se věda potýká s nejistotou, v Evropě a Kanadě dostávají američtí vědci přímé nabídky. Francie spustila iniciativu „Bezpečné místo pro vědu“ a na podporu výzkumníků uvolnila až 15 milionů eur. Nizozemsko vytváří vlastní fond a další evropské státy koordinují náborové strategie.
Do Toronta se už přesunuli dva významní američtí vědci, zatímco univerzita v Barceloně zaznamenává příliv žádostí. Austrálie navrhuje urychlené vízové procesy speciálně pro americké výzkumníky. A Peking? I tam se už objevily přímé nabídky zaslané na prestižní americké univerzity.
Ve hře tak není jen individuální rozhodnutí vědců – ale potenciálně přesun celých výzkumných kapacit na jiné kontinenty.
Zdroje info: https://www.upi.com/Top_News/US/2025/03/28/poll-American-scientists-considering-leaving-Trump-Musk-cuts/9201743184065/, https://www.axios.com/2025/03/19/universities-medical-research-cuts-nih-trump, https://english.elpais.com/science-tech/2025-03-27/us-scientists-who-want-to-move-to-europe-because-of-trump-speak-out-im-scared-of-fascism.html, https://www.chemistryworld.com/news/europe-offers-refuge-to-americas-researchers/4021201.article, https://www.science.org/content/article/overseas-universities-see-opportunity-u-s-brain-drain, https://thepublicsradio.org/npr/countries-boost-recruitment-of-american-scientists-amid-cuts-to-scientific-funding/
Náhledové foto: Pixabay
