Budeme nadále pracovat i nemocní? Situace s nemocenskou i za první dny nemoci se komplikuje

První tři dyn nemocenské se po dlouho dobu staly jakýmsi strašákem všech lidí. Není se čemu divit, jelikož se prakticky bojíme marodit, protože by nám utekly nemalé peníze. Postupem času se ale začalo blýskat na lepší časy s tím, že by firmy musely platit od července i za tyto dny. Kritici dlouhodobě hovoří o tom, že zrušení karenční doby je zbytečné a nesmyslné. Zaměstnavatelé by byli placením těchto peněz hodně zatížení. Nyní se aktuálně novela zákona vrací sněmovně. Kolik by tedy vše stálo, jaká je situace a opravdu budou zaměstnanci dostávat za první tři dny nemoci peníze?

Kolik by zaměstnanci dostávali?

V prvních třech dnech nemoci by si měli přijít na 60 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatelé by tímto krokem získali snížení odvodů o 0,2 %. To odpovídá přibližně částce 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby by pro stát znamenalo pochopitelně snížení příjmů státního rozpočtu. Tam by chybělo přibližně 3 miliardy korun za rok. Dle Hospodářské komory by se dodatečné výdaje zaměstnavatelů vyšplhaly až na částku 5 miliard korun. Samozřejmě také mají obavy ze zvýšení nemocnosti, s čím jsou logicky spojené vyšší výdaje a problémy s hledáním další pracovní síly.

Sněmovna rozhodne a vypadá to dobře…

Po vetu novely zákona Senátem ČR se opět vrací do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tady pro ni v první fázi hlasovalo 128 ze 189 přítomných poslanců. V Senátu to bylo mnohem těsnější. Pro veto se vyjádřilo 37 z 62. Hospodářské komoře veto nahrálo, jelikož se vyslovila v tom smyslu, že karenční doba byla ideální v tom, že si lidé velmi dobře rozmysleli, jestli půjdou skutečně marodit.

A zahraničí?

U zhruba poloviny zemí Evropské unie karenční doba neexistuje. Jmenovat bychom z takovýchto zemí mohli třeba Německo, Belgii, Slovensko nebo Polsko a jiné země. Záleží na tom, jak tedy budou hlasovat znovu poslanci.