Češi dluhy splácí, ale o dohodách mlčí. Proč se bojí slibů?
Dlužníci v Česku už nejsou tak nezodpovědní jako dřív. Víc než kdy jindy se snaží své závazky řešit a peníze věřitelům vrací téměř polovina z nich. Oproti situaci před dekádou je to obrovský posun. Přesto je tu jeden háček. Zatímco v minulosti se lidé s věřiteli častěji domlouvali na splátkových kalendářích, dnes se k tomu tolik nemají. Když peníze mají, pošlou je. Když ne, raději se k ničemu nezavazují.
Dluhy už neignorujeme, ale vyjednávat se nám nechce
Česko prošlo za poslední dekádu velkou změnou. Zatímco v roce 2016 věřitelé často naráželi na neochotu dlužníků platit, dnes je situace jiná. Skoro polovina těch, kteří dostanou upomínku, svůj dluh uhradí. To je dvojnásobek oproti době před deseti lety. Jenže zatímco se reálně splácí víc, ochota přiznat problém a domluvit se na splátkách slábne.
Lidé jako by si dnes uvědomovali, že vázat se k něčemu písemně může znamenat ztrátu flexibility. Možná se bojí, že pokud se jednou k pravidelným splátkám zavážou, nebudou mít v budoucnu prostor na manévrování. Možná si zkrátka jen zvykli na to, že čím méně se zavazují, tím snazší je pro ně se s dluhy vyrovnat po svém.
V některých krajích se splácí snadněji než v jiných
Rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou obrovské. Zatímco v Praze a Hradci Králové se lidé ke svým závazkům staví zodpovědněji a splácí víc než jinde, na severu Moravy nebo v pohraničí je situace složitější. Tam, kde jsou vyšší mzdy a víc pracovních příležitostí, se dluhy řeší snáz. Naopak v oblastech s vysokou nezaměstnaností a nižšími příjmy se lidé do splácení nehrnou.
Zatímco v Praze posílá peníze věřitelům víc než polovina dlužníků, v Moravskoslezském kraji sotva čtyři z deseti. Mezi těmito dvěma extrémy se pohybují i další regiony. Některé se v posledních letech výrazně zlepšily, například Královéhradecký kraj, kde došlo k nečekanému zlepšení platební morálky. Jiné oblasti se naopak dlouhodobě drží mezi těmi, kde se dlužníci se splácením nejvíc trápí.
Dluhy jsou vyšší než dřív. Proč?
Zatímco počet lidí, kteří své závazky splácí, roste, průměrná výše dluhu se také zvyšuje. Dlužníci posílají věřitelům vyšší částky než před rokem. To souvisí jak s inflací, která zdražila běžné výdaje, tak s tím, že se lidé nebojí zadlužovat víc než dřív. Roste spotřeba a tím i částky, které si lidé půjčují.
Další změnou je přístup věřitelů. Ti už si uvědomili, že exekuce není vždy nejefektivnější cesta k vymožení dluhu. Častěji proto dávají přednost dohodě, která sice pro dlužníky znamená vyšší jednotlivé splátky, ale umožňuje jim vyhnout se zdlouhavým soudním řízením.
„Vyšší míra úhrad v loňském roce jde ruku v ruce s rostoucí životní úrovní dlužníků. Na rozdíl od dob pandemie nebo energetické krize již naši operátoři tak často neslyší, že dlužníci na splácení nemají peníze,“ říká Jakub Novotný, manažer inkasního oddělení EOS KSI ČR.
Budoucnost splácení: Kam se trend vyvine?
Pokud se ekonomická situace v zemi nezmění, lze očekávat, že lidé budou dál řešit své dluhy zodpovědně. Trend posledních let ukazuje, že si Češi víc hlídají své finance, ale zároveň si dávají pozor, co podepisují. To se může projevit i v budoucnosti – místo závazků na papíře raději splácí podle toho, jak jim to vyjde.
Věřitelé na to budou muset reagovat. Možná přijdou nové, flexibilnější modely splácení, které umožní lidem hradit své závazky bez nutnosti se k něčemu předem zavázat. Možná se trend zase otočí a v době ekonomické nejistoty lidé začnou s věřiteli jednat víc, než dnes.
Ať už to dopadne jakkoliv, jedno je jisté. Češi už nejsou nezodpovědní dlužníci. Ale zatímco dřív se více mluvilo a méně platilo, dnes se víc platí a méně mluví.
Zdroje info: Jakub Novotný
Náhledové foto: Pixabay
