Češi se mají dvakrát lépe než před revolucí

Nedávné oslavy 34. výročí Sametové revoluce přinesly opět šanci bilancovat a porovnávat dobu současnou a dobu, která revoluci předcházela. Logicky byl akcentován největší rozdíl, který představuje život v demokratické společnosti oproti životu v totalitním systému jedné strany. Svoboda a možnost volby je jistě tím nejdůležitějším rozdílem. Není ale bez zajímavosti podívat se také na rozdíl v životní úrovni, zvláště v situaci, kdy je ta předrevoluční tak často nesmyslně idealizována.

Růst cen i mezd

Občasné stesky po pivu za 6,50 Kčs když to dnešní stojí skoro 50 korun jsou samozřejmě naprosto nesmyslné. Porovnávat takto primitivně dnešní a tehdejší ceny je z principu hloupost. Ekonomický i politický vývoj změnil nejen ceny, ale také mzdy a v neposlední řadě i samu měnu. Přesto lze dnešní a předrevoluční ceny porovnávat, jen je třeba dělat to relativně, nikoliv absolutně. Co to znamená?

Foto: Pixabay

Od doby před rokem 1989 vrostly ceny zboží v průměru sedmkrát. Kolikrát vzrostly mzdy? U těch byl nárůst čtrnáctinásobný. A tyto násobky již porovnávat lze. Prostým dělením dojdeme k závěru, že v průměru vzrostla životní úroveň Čechů dvojnásobně.

Pokud chceme opustit abstraktní svět průměrných hodnot, můžeme se zaměřit na konkrétní produkt, třeba ten, který je dnes tolik diskutovaný. Při ceně elektřiny 0,48 Kčs za 1 kWh stačila v roce 1989 průměrná mzda 3170 Kčs na koupi 6604 kWh elektřiny. V dnešní době je průměrná cena elektřiny 4,61 Kč a průměrná mzda 43 600 Kč, člověk si tak za ní koupí 9458 kWh elektřiny. Ačkoliv dnes elektřina zdržuje a je považována za extrémně drahou, vzhledem k naší kupní síle je stále podstatně levnější než v roce 1989.

Stále to není ono

Bylo by přesto chybou myslet si, že s českou ekonomikou je vše v pořádku. Jedním z hesel porevoluční doby bylo „dohánění Německa“. Česko z hlediska HDP na osobu Německo sice pomalu dohání a rozdíl se mezi lety 1989 a 2022 snížil o 13,5 procenta, není ale bez zajímavosti, že většinu tohoto manka stáhla před rokem 2008.

Česká ekonomika bohužel podle všeho vyčerpala veškeré své výhody a nyní se dostala do tzv. „pasti průměrnosti“ neboli „pasti středních příjmů“. Díky orientaci na činnosti s nízkou přidanou hodnotou není naše ekonomika schopná odrazit se k výraznějším výkonům a hrozí, že za západní Evropou začne opět zaostávat. Způsob, jak se z této pasti dostat existuje jediný: budování vzdělanostní ekonomiky a průmyslu založeném na nových technologiích.

Zdroje informací: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ekonomika-zivotni-uroven-analyza-1989-sametova-revoluce_2311170835_har

https://www.denik.cz/ekonomika/zivotni-uroven-po-revoluci.html

Náhledové foto: Pixabay