Češi se poprvé zadrhli ve splácení krátkodobých půjček

Poprvé za dobu účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru (257/2016 Sb.) se Češi v meziročním srovnání zhoršili ve splácení krátkodobých půjček, a to jak bankovních, tak nebankovních. Nová podoba zákona o spotřebitelském úvěru se datuje k prosinci 2016, od té doby jsme se, stále zlepšovali v jejich splácení, a to až do druhého čtvrtletí roku 2020, kdy do období prosperity zasáhla pandemie koronaviru. Jak se epidemie a nouzová opatření promítly do dalších parametrů na trhu s půjčkami?

Barometr úvěrového trhu

Vývoj schopnosti Čechů splácet své dluhy sleduje společnost Czech Credit Bureau, která je provozovatelem Bankovního registru klientských informací (BRKI) a Nebankovního registru klientských informací (NRKI), což jdou dva hlavní registry dlužníků v České republice, shromažďují jak pozitivní zápisy (fakta o existenci půjček a jejich splácení), tak zápisy negativní, tedy záznamy o problémech se splácením.

Každé tři měsíce vydávají Barometr úvěrového trhu, ve kterém srovnávají situaci daného čtvrtletí se stejným čtvrtletím o rok dříve. Podívejme se nyní do Barometru za druhé čtvrtletí roku 2020, kdy naplno běžela nouzová opatření, také zákaz činnosti v mnoha službách, moratorium na splátky nebo ochrana nájemníků v případě, kdy nemohli platit nájem. Nouzová opatření jsou podle slov Přemysla Cenkla, Marketing Directora společnosti Czech Credit Bureau, již promítnuta do výsledků barometru.

I v nouzovém stavu jsme si brali půjčky

Češi se nouzového stavu a omezování ekonomické aktivity vůbec nelekli, ba naopak. Celkový dluh všech fyzických osob překonal ve druhém čtvrtletí roku 2020 hranici 2,5 bilionu korun, konkrétně se zvýšil na 2,52 bilionu.

Z toho 2,03 bilionu korun činil dlouhodobý dluh, což je také novým rekordem, nárůst oproti stejnému období roku 2019 je o celých 7 %. U dlouhodobého dluhu mluvíme pouze o půjčkách na bydlení, tedy hypotečních úvěrech a úvěrech ze stavebního spoření.

Zbylých 492 miliardy korun připadlo na krátkodobý dluh, kam řadíme všechny ostatní půjčky, i když trvají i několik let, čímž je typická například půjčka na auto nebo spotřební úvěr na vybavení bytu, či exotická dovolená na splátky. Též krátkodobé úvěry zaznamenaly růst, i když jen o 2 procenta.

Které kraje byly s půjčkami nejodvážnější?

Ve druhém čtvrtletí roku 2020 se na bydlení nejrychleji zadlužovali lidé v kraji Plzeňském, na Vysočině a v kraji Jihomoravském. Naopak nejpomalejší růst zaznamenaly úvěry na bydlení v kraji Karlovarském a Moravskoslezském. Grafické znázornění situace ve všech krajích najdete v obrázku 1.

Obrázek 1: Meziroční růst objemu dluhu podle krajů

Zdroj: Czech Credit Bureau. URL: https://www.cbcb.cz/barometr-uveroveho-trhu-2-kvartal-2020/

Co se půjček na spotřebu týká, jejich objem nejvíce narostl v kraji Plzeňském, zde se tempo růstu liší o téměř celý procentní bod oproti druhému nejrychleji rostoucímu kraji (Středočeský). A naopak nejpomaleji se v krátkodobých půjčkách zadlužovali lidé z kraje Vysočina, kde objem všech krátkodobých úvěrů ve druhém čtvrtletí roku 2020 dokonce klesl o téměř 2 % (ve srovnání s rokem 2019).

I přes možnost odložení splátek se koronavirus na splácení přece jen podepsal

Přestože vláda poměrně pružně nastavila věřitelům povinnost vyhovět klientům v žádostech o odložení splátek, situace s ohroženými dluhy se přece jen zhoršila, poprvé od roku 2017. Nárok na odložení splátek totiž neměli všichni dlužníci, ale jen ti, kdo jednak řádně spláceli, jednak měli vzatý klasický úvěr, nikoliv například kreditní kartu, kontokorent apod.

Zhoršení ve splácení bylo zaznamenáno u krátkodobých úvěrů určených na spotřebu. Objem celkového krátkodobého ohroženého dluhu se zvýšil o 0,3 % z 22 miliard na 22,1 miliardy. Spotřební úvěry se na celkovém nesplácení podílejí dokonce ze 72 procent, takže v oblasti krátkodobých půjček je celková situace mnohem horší než u hypoték, jak můžete vidět v obrázku 2.

Obr. 2: Ohrožený dluh fyzických osob ve 2. čtvrtletí r. 2020

Zdroj: Czech Credit Bureau. URL: https://www.cbcb.cz/barometr-uveroveho-trhu-2-kvartal-2020/

U hypoték je ještě situace růžová, dopady koronaviru jsou očekávány až později

S úvěry na bydlení byla situace i ve druhém čtvrtletí roku 2020 dobrá, objem celkového ohroženého dlouhodobého dluhu se totiž i tentokráte snížil, a to o 7,2 % z 9,3 miliardy korun na 8,6 miliardy korun. Počet klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem se snížil dokonce o 4,1 % z 18 571 na 717 807 klientů.

A co je vlastně ohrožený dluh? Podle definice Czech Credit Bureau jsou to dluhy, u nichž klient nezaplatil alespoň tři po sobě jdoucí splátky, případně nesplácí vůbec. Z pohledu krajů se situace nejrychleji zhoršila v kraji Karlovarském a Pardubickém (v dlouhodobých úvěrech) a v kraji Karlovarském a Ústeckém (v půjčkách na spotřebu).

Jak to bude dál?

Nejcitelnější dopady pandemie a s ní spojené ekonomické krize očekávají odborníci až s koncem roku 2020 a počátkem roku následujícího, kdy se projeví jednak ukončení většiny sezónních prací, navíc mnozí zaměstnavatelé plánují propouštění. Jak se situace opravdu vyvine, však uvidíme až z Barometru za první čtvrtletí roku 2021.

Zdroj obrázku: Bacho / Shutterstock.com