Česká spořitelna zdražuje předčasné splacení hypotéky

Poplatky za brzké splacení hypotéky jsou dlouhodobě předmětem diskusí odborníků i běžných klientů bank. Tomu odpovídá i stav, kdy některé banky požadují při předčasném splacení po klientech desítky tisíc korun, zatímco jiné si vystačí se stokorunami. Důvodů pro tento nepoměr je hned několik. Kromě toho je zde patrný příklon (nijak zvlášť překvapivý) bank k postupnému zdražování. Jako poslední se k nim přidala i Česká spořitelna, tj. banka s největším počtem klientů v České republice.

Banky vs. ČNB

Pokud klient splatí hypotéku předčasně a mimo období končící fixace, umožňuje zákon bance naúčtovat mu tzv. účelně vynaložené náklady. Potíž je v tom, že každá banka si tento pojem vykládá jinak. Zatímco některé banky za ně považují pouze náklady na administrativu, jiné do poplatku promítají i úrokové náklady. První jmenovaný přístup doporučuje finančním ústavům aplikovat i Česká národní banka, ne všechny ale toto doporučení akceptují.

Lze očekávat, že do doby, dokud nebude toto doporučení překlopeno do právně závazné normy, bude situace na trhu různorodá a pro klienty nepřehledná. Největší bankovní dům u nás – Česká spořitelna – se navíc rozhodla přidat se k dalším bankám (např. Komerční banka nebo Unicredit), které po klientech vyžadují poměrně vysoké poplatky.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Místo pár stovek desetitisíce

Česká spořitelna doposud požadovala po klientech při předčasném splacení hypotéky poplatek 700 Kč, který pokrýval právě zmíněné administrativní náklady. Nyní upozorňuje, že tento přístup je pro ní nevýhodný a ztrátový a po klientech bude chtít úhradu alespoň části dalších nákladů. Neoficiálně se mluví o tom, že poplatek za předčasné splácení bude činit asi 2 % z celkové výše úvěru.

Klienti, kteří by tak chtěli svůj úvěr na bydlení předčasně splatit, musí počítat s desítkami tisíc korun navíc (např. u původně dvoumilionového úvěru bude poplatek činit 40 tisíc Kč). Zástupci bank vysoké poplatky obhajují snahou o stabilizaci bankovního systému a upozorňují, že pokud by v budoucnu o možnost požadovat úhradu celkových nákladů přišli, výsledkem bude omezení nebo přímo zrušení dlouhých fixací. Jinými slovy, úvěry budou fixovány na rok, maximálně dva, což pro klienty zvyšuje rizika významného nárůstu splátek v případě zvýšení úrokových sazeb.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com