Čím je omezené zvýšení nájemného

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com

Je logické, že po nějaké době vlastník najímaného bytu či domu chce zvýšit nájemné. My se však dnes podíváme na pravidla, kterými je limitován. Nemůže to totiž udělat úplně bez omezení. Právě tato omezení si teď představíme.

Kdy lze platby zvyšovat

Občanský zákoník tento závazkový vztah upravuje. Ten říká, že v případě, že nájemné neodpovídá obvyklé výši nájemného v konkrétní dané lokalitě, kde se nemovitost nachází, může jej pronajímatel nájemci zvýšit. Jde-li o smlouvu, která je na dobu určitou, prostě jen navrhne pronajímatel novou smlouvu, která prodlouží dobu nájmu a v ní bude obsažena i nová výše nájmu. Je pak na nájemci, zda ji přijme či nikoli. Je-li to však vztah, který je dán smlouvou na dobu neurčitou, situace je složitější. I zde má vlastník prostor nárok na zvýšení nájemného, musí se však řídit pravidly. Pokud podmínky zvyšování nájmu nejsou obsaženy ve smlouvě, pak musí navrhnout pronajímatel novou výši nájmu a pokud s ní nájemník nesouhlasí, určí ji soud.

Doložky o zvyšování nájemného

Mnozí účastníci nájemního vztahu mohou mít zvyšování nájemného sjednáno již ve smlouvě. Může to být například formou pravidelného zvyšování o určitou částku. Častější je však takzvaná inflační doložka. Tedy zvýšení o inflaci v minulém roce. Takové určení zvyšování však bude platné jen v tom případě, když bude konkrétně specifikovaná inflace, kterou se má smlouva řídit.

Nárok na snížení nájemného

Pokud se bavíme, že pronajímatel má nárok na zvýšení nájemného, pokud je daná výše odlišná od obvyklé výše v dané lokalitě, pak to platí i naopak. Tedy i nájemce má nárok na snížení nájmu, pokud je vyšší, než je obvyklé v dané lokalitě. Často se také stává, že ve smlouvě o nájmu je výslovně vyloučeno stranami, aby se nájemné zvyšovalo (nebo snižovalo). V takovém případě, i když je zde zákonný nárok, má přednost uzavřená smlouva.