Co cenného skrývají útroby mobilního telefonu. V Evropě se bude zřejmě více recyklovat

Mobilní telefony – nyní již téměř výhradně v podobě smartphonů – se staly nedílnou součástí našich životů. Tak, jako nám v mnohém pomáhají, je ale na jejich výrobu spotřebováno velké množství surovin a výchozích materiálů. Ty jsou jednak poměrně drahé, v některých případech jich je nedostatek či jsou jejich zásoby v rukou několika málo nebo dokonce jediné země, a jednak jejich získávání často nevratně poškozuje životní prostředí. Ke slovu se tak dostává recyklace.

Z čeho je telefon?

Mobilní telefon je samozřejmě vyroben z celé řady různých částí, každá potom z jiného materiálu. Plastové části mají svůj původ v surové ropě, skleněné části v křemičitých píscích apod.

Velmi zajímavý je ale výčet kovů. Pomineme nyní hliník používaný na kovovou konstrukci či lithium pro baterie, a soustřeďme se na kovy drahé a vzácné. Mezi jednotlivými telefony mohou existovat drobné rozdíly, elektronické součásti jsou ale víceméně stejné pro všechny přístroje a obsahují průměrně 0.034 g zlata, 0.35 g stříbra, 0.0003 g platiny a stopová množství tzv. kovů vzácných zemin, např. neodymu.

Jakkoliv se mohou tato množství zdát zanedbatelná, je třeba vzít v potaz celkové množství chytrých telefonů a světě vyprodukovaných. Pro začátek postačí, pokud si uvedená množství přepočítáme na milion kusů telefonů. Rázem máme 34 kg zlata, 350 kg stříbra a 300 g čisté platiny. K tomu si můžeme přidat ještě 16 tun mědi, které je v telefonech také hodně. Důležité jsou i desítky gramů kovů vzácných zemin.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Proč recyklovat?

Je zřejmé, že ve vyřazených mobilních telefonech se skrývá velké jmění. Z jednoho starého telefonu sice zbohatnout nelze, ale každý, kdo se do recyklace pustí ve velkém, má pod palcem velmi zajímavý byznys.

Až 70 % veškerých recyklací se realizovalo v Číně, ta však nyní výrazně zpřísňuje pravidla pro dovoz odpadu (což dopadá i na ten elektronický, tzv. e-waste) a tento podíl se sníží. Pro Evropu, resp. celý západní svět, se tím otevírá příležitost.

Nejde přitom jen o potenciální zisk z prodeje recyklovaného materiálu, jde i o to, že např. zmíněné kovy vzácných zemin se jinde, než v Číně prakticky nevyskytují, a vzniká tak pro západ nepříjemný čínský monopol. Ten by se díky recyklaci v Evropě mohlo podařit alespoň částečně zmírnit.

Pokud se vám přitom zdá, že těch několik desítek gramů, které obsahuje celý milion telefonů situaci nevytrhne, pak je třeba si uvědomit, že od roku 2007, kdy se objevil první iPhone, se prodalo na světě 13 miliard smartphonů. Ona množství jsou tak opět řádově jinde.

Dalším hlediskem je to ekologické, neboť snížení potřeby těžby některých surovin a omezení skládkování vyřazených kusů, při kterém se uvolňují do životního prostředí škodlivé prvky a látky, je rozhodně vítané. Recyklace je zkrátka základem cirkulární ekonomiky a mobilní telefony se mohou v tomto ohledu stát modelovým příkladem!

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com