Co přinese základní právo bránit se se zbraní

Senátoři definitivně schválili novelu Listiny základních práv a svobod, ve které nově nalezneme právo bránit sebe i jiné se zbraní. Toto rozhodnutí bylo kontroverzní. My se dnes podíváme na to, co v praxi bude tato novela znamenat.

Základní právo na obranu se zbraní

Novelizovaná verze Listiny tedy bude zakotvovat základní právo, které spočívá v tom, že člověk může sebe i ostatní bránit se zbraní. Není zde výslovně upraveno, že jde o zbraň střelnou či jiný druh zbraně. Výraz bude tedy třeba vykládat extenzivně, aby poskytoval ústavní ochranu práva užívat jak střelné, ale i další druhy zbraní (nože, tyče, obušky atd.).

Dopady na praxi? Spíše žádné!

Jaký dopad na právní řád tedy má toto nové právo? Pokud se zaměříme na to regulaci držení zbraní a regulaci jejich používání, pak zakotvení práva na obranu se zbraní, nemění nic na stávajícím stavu právní úpravy. Toto právo totiž nikterak nerozšiřuje nutnou obranu dle trestního zákoníku. Nijak také nezakotvuje novou situaci, jelikož právo bránit se měli občané již před touto novelou.

K čemu tedy změna Listiny?

Proč se tedy Listina základních práv a svobod měnila, když nemá vliv na platná pravidla obrany a držení zbraní? Šlo o reakci na unijní snahy o regulaci držení střelných zbraní, které Evropská unie činila ve jménu boje proti terorismu. Toto ustanovení Listiny, tak v tomto ohledu můžeme vidět, jako deklaraci toho, že právo nutné obrany, které je zakotveno v trestním zákoníku, je ústavou dané, chráněné. V případě, kdy by někdo chtěl toto právo na zákonné úrovni měnit, musela by změna být v souladu s příslušným článkem Listiny. Velmi diskutabilní však je, jak moc chrání nová změna ústavy před případnými regulacemi EU. Unijní právo má totiž aplikační přednost před zákony ČR, stejně jako před ústavou. Předkladatelé novely však alespoň argumentují tím, že nyní je toto právo součástí ústavního pořádku, a při regulaci na unijní úrovni může být argumentováno, že EU reguluje problematiku, na kterou se vztahuje ústavní ochrana jednoho z členských států.

Náhledové foto: Pixabay