Co přineslo zrušení karenční doby

Tato vláda se mimo jiné rozhodla zrušit takzvanou karenční dobu. Toto zrušení už funguje nějakou dobu, a proto se podíváme, jaké následky s sebou přineslo. Šlo o chtěné důsledky nebo se opatření minulo účinkem?

Zvýšení počtu pracovní neschopnosti

Po zrušení karenční doby, která spočívala v tom, že při odchodu zaměstnance na nemocenskou se mu vyplácela náhrada mzdy až po třetím dnu nemoci, lze statisticky zaznamenat nárůst případů pracovní neschopnosti na českých pracovištích. Lze za tím spatřovat určitě obě příčiny. Jedna skupina lidí přestala přecházet neduhy a šla na nemocenskou. Nelze však pochybovat o tom, že někteří zase spíše nešli na pracovní neschopnost z adekvátního důvodu. Proti takovému zneužívání, jak to tehdy nazývala vláda, byla karenční doba zavedena.

Čísla potvrzují nárůst

V roce 2018 bylo nahlášeno zaměstnavateli přes 1,8 milionu případů pracovní neschopnosti. O rok později to bylo již o 65 tisíc více. Možná se vám nárůst nezdá až tak dramatický, jde však o desetileté maximum. I když nelze označit zrušení karenční doby za jediný faktor, jde zcela jistě o velmi významnou skutečnost, která statistiku ovlivnila. Karenční doba totiž byla zrušena 1. července 2019.

Nárůst nemocí o 18 procent

Data ukazují, že druhé pololetí roku 2019 bylo ve znamení 18% nárůstu vydaných pracovních neschopností, které byly způsobeny nemocí. Není pravděpodobné, že by se takto výrazně a překotně změnila zdravotní kondice zaměstnanců. Lze tedy, minimálně zčásti, nárůst přičíst i zrušení karenční doby. Jak bylo již popsáno, určitě část zaměstnanců prostě jen přestala přecházet svá onemocnění. Na druhou stranu, jako každý systém i tento je určitou skupinou zneužíván. Můžeme si jen přát, aby náhrada mzdy putovala většinově tam, kde je její pobírání na základě pracovní neschopnosti opodstatněné.

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com