Co s vašimi nároky, když je zaměstnavatel v insolvenci
Často se stává, že právnická osoba, která zaměstnává řadu zaměstnanců, se dostane do insolvence. Dnes se zaměříme na to, co má dělat zaměstnance, pokud k takové situaci dojde a pokud má vůči zaměstnavateli nebo osobě v insolvenci, jakožto bývalému zaměstnavateli, pohledávky. Nejčastěji půjde o pohledávky z nevyplacené mzdy či nezaplaceného odstupného. Co tedy dělat?
Úpadek můžete navrhnout i vy
Zaměstnavatel se může dostat do úpadku. Dle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší jak 30 dní po splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Neschopnost plnit je pak charakterizována jako takzvaná platební neschopnost. Obvykle je důsledkem platební neschopnosti mimo jiné nevyplácení mezd a dalších nároků zaměstnanců. Pokud dle vás vše výše uvedené platí, avšak přesto žádný věřitel ani dlužník sám nepodali insolvenční návrh, můžete tak učinit i vy jakožto zaměstnanci. I vy totiž máte za zaměstnavatelem pohledávku a jste tedy věřiteli.
Účinky zahájení insolvenčního řízení
Pokud je podán insolvenční návrh, následně insolvenční soud rozhodne o zahájení insolvenčního řízení. V něm se bude v první fázi posuzovat, zda je dlužník opravdu v úpadku. Pro zaměstnance je však důležité toto – zahájení insolvenčního řízení nemá žádný vliv na existenci a trvání pracovněprávního vztahu. I nadále jste platně zaměstnancem se všemi právy i povinnostmi. Pokud je insolvenční řízení důvodné a téměř jistě bude soudem rozhodnuto o úpadku, je na zvážení zaměstnance, zda je vhodné pokračovat v práci pro zaměstnavatele. Zaměstnance může dát výpověď (po vydání usnesení o úpadku jej adresuje insolvenčnímu správci) anebo může okamžitě zrušit pracovní poměr dl e§ 56 odst. 1 písm. bú zákoníku práce (pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu a další nároky do 15 dní od splatnosti).
Pohledávky zaměstnance
Zaměstnanec je v insolvenčním řízení značně zvýhodněn. Pohledávky zaměstnanců jsou dány na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Co to znamená? Zjednodušeně to, že se uspokojují v plné výši a přednostně. Dále zaměstnanec nemusí pohledávku přihlašovat u soudu, respektive insolvenčního správce prostřednictvím formuláře. Zaměstnanec uplatňuje pohledávku přímo u dlužníka či v určité fázi u insolvenčního správce. Mohou být také uplatněny kdykoli za doby insolvenčního řízení. Nárok zaměstnanec musí doložit listinami – konkrétně pracovní smlouvou a například dalšími dokumenty dokazujícími jeho odpracovanou dobu – například výplatnice, mzdový výměr, evidenční list apod. Pokud zaměstnanec neuplatňuje pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši evidovanou v účetnictví dlužníka.
Pomoci může úřad práce
zaměstnanec je chráněn i jinak, a to zákonem o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Stačí se obrátit na krajskou pobočku úřadu práce a vyplnit žádost na předepsaném formuláři. Váš nárok pak činí náhrada splatných mezd za rozhodné období (kalendářní měsíc, kdy bylo vyhlášeno moratorium před insolvenčním řízením či ve kterém byl podán návrh a tři měsíce předcházející a tři měsíce následující po tomto okamžiku).
Zdroj: zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 118/200 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele ve znění pozdějších předpisů,
https://www.pohledavkyonline.cz/insolvencni-navrh-na-zamestnavatele/
Náhledové foto – Pixabay
Peníze mě vždy zajímaly, nyní o nich mohu psát. Rád vám mnohé prozradím.
