Co vše na vás čeká ve zkušební době

Při zisku povolání se mnohým stává, že jsou dočasně zaměstnání v takzvané zkušební době. To obnáší řadu pravidel, práv i povinností. Jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. Pojďme se podívat, která pravidla se vás v tomto období budou týkat, a která jsou pro vás nejdůležitější.

O co vlastně jde?

Téměř každý tak v nové práci začíná. Přitom sjednání zkušební doby, které bývá standardně v pracovní smlouvě, nemusí být nutností. Je jen na zaměstnavateli, zda se rozhodně této možnosti využít. Pokud však zkušební doba existuje, musí být vždy zaznamenána v písemné podobě. Zákon stanovuje délku této doby. U řadových zaměstnanců je délka zkušební doby maximálně tři měsíce. U vedoucích pozic pak zákon povoluje maximální zkušební dobu půl roku. Tato doba však v obou případech nesmí být delší než je polovina období pracovního poměru.

Lze dobu prodloužit?

Nabízí se otázka, zda je možné prodloužit tuto dobu. Odpověď zní – nikoli. Tato doba nesmí být dodatečně prodloužena. Jedinou výjimku tvoří případ, kdy je zaměstnanec na pracovní neschopnosti. Zkušební doba se tak automaticky prodlouží o dobu, kdy do práce nechodí.  Nejvíce typické pro zkušební dobu je však výpověď. Ta je poměrně jednoduchá. Jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Obě strany mohou dát výpověď, aniž by uváděli důvod nebo z jakéhokoli důvodu. Tento poměr tedy končí dnem doručení výpovědi druhé straně.

Zrušení má své podmínky

Pro takové zrušení pracovního poměru ve zkušební době platí ale podmínky. Konkrétně jsou tři. Zaprvé písemná výpověď musí být doručena v den, kdy stále trvá zkušební doba. Další podmínkou je, že výpověď musí být v každém případě písemná. Třetí omezení je vůči zaměstnanci. Výpověď totiž nesmí doručit zaměstnanci v době první dní pracovní neschopnosti nebo karantény. Jde hlavně o ochranu zaměstnance, aby nepřišel o náhradu mzdy, kterou ze zákona vyplácí právě zaměstnavatel.