Cukr a domluva. Tento styl výchovy nikdy bič nenahradí

Asi každý z nás by chtěl mít vychované dítě, které v životě něco dokáže. Sny se mnohdy mohou proměnit v realitu, nicméně takovémuto cíli musíme již naproti. Jak? Jednoznačně vlastní výchovou. V té by měla hrát hlavní úlohu samotná péče o dítě a nikoli honosné dárky a investování peněz do svého potomka. V minulosti se vždy prosazovala ona výchova cukru a biče. Samozřejmě se spíše používal onen bič, a to doslovně. Dnes je většinou situace bohužel úplně jiná…

Všechno, nač si dítě vzpomene

Mnozí rodiče dětem koupí všechno, co jim vidí na očích. Říkají si přitom, že svým dětem dopřejí, když na to mají. O peníze přece nejde. Ale jde, a to neskutečně. Vždyť děti dostávající takřka všechno nemají absolutní přehled o tom, jakou mají věci kolem nich hodnotu. Že se peníze musí těžce vydělávat? Tak o tom nemají ani páru. Často jim stačí, když s rodiči jdou tam, kam dospělí chtějí, čekají na ně a dostanou za to odměnu. Některé děti dostávají kapesné už v mateřské škole. Stejně tak už vlastní i mobil, který jim rodiče koupí.

Neposlouchají? Tak jim domluvím…

Ano, domluva je určitě na místě, nicméně děti potřebují také nějakou hrozbu. Dříve se mluvilo o tom, že každá dobře mířená má své opodstatnění. Dnešní humanitární výchova je sice hezká, nicméně domluvou nikdy nic nevyřešíte. Dítě musí vidět minimálně nějaké sankce. Zakázané sladké, zákaz televize, zákaz něčeho, co ho baví. Prostě tam musí být nějaký důsledek, aby poznalo, že vše jen tak nejde. Domlouvači se mohou snažit do nekonečna…

Kolik jste toho vlastní dítě naučili?

Tento ukazatel by pro vás měl být signifikantní. Mnozí rodiče berou děti na výlety do ZOO, dovolené k moři a všude možně do nejrůznějších dětských parků. Ano, hezké, ale naučí se tady něco? Stěží. Pokud je budete učit lyžovat, hrát fotbal, hokej, tenis, případně stavět stavebnici nebo jezdit na kole, uděláte mnohem lépe. Jen se u toho nepochybně více nadřete. A to bohužel mnohým rodičům vadí, což je přinejmenším smutné…