Dlužíte zaměstnavateli? Kolik vám, může strhnout?

Pokud někomu něco dlužíte, ale věřitel i vám má něco splácet, běžně dochází k tomu, že se pohledávky vykrátí. To se může snadno stát i ve vašem zaměstnání. V zaměstnání obvykle dostáváte mzdu nebo plat, popřípadě náhradu. Může se však stát, že i vy budete něco dlužit svému zaměstnavateli. Nejde o žádné mimořádné situace. Může to být například z důvodu způsobení škody nebo třeba půjčení si. Pojďme se podívat jak se řeší následné vymáhání.

Pohledávky na obou stranách

Jde tedy situaci, kdy na obou stranách máte pohledávky. Vy dlužíte zaměstnavateli z nějakého důvodu, on vám zase musí dát mzdu či jiné ohodnocení vaší práce. Teoreticky samozřejmě můžete, každou tuto částku vymáhat jednotlivě. Nedává to však moc smyslu. Občanský zákoník, říká, že kdokoli může učinit projev vůle k započtení. Tyto započtené pohledávky pak zanikají v té míře, do které se kryjí. Jednoduchý příklad – zaměstnavatel vám dluží 1000 Kč, vy jemu 200 Kč. Po započtení zůstává jen dluh zaměstnavatele, a to ve výši právě 700 Kč.

Jednostranné započtení

Ideálním případem je tedy dohoda na započtení pohledávek. Ne vždy však k takové dohodě dochází. Může tedy dojít i k započtení pohledávky z vůle jen jedné ze stran. Zpravidla v situacích, kdy druhá strana nespolupracuje. Podmínka je jediná – strana činící započtení musí mít právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky, a zároveň plnit svůj vlastní dluh. Nelze tedy započtení provádět předčasně.

Jak je to se srážkami ze mzdy?

Chce-li zaměstnavatel započíst vaši pohledávku ze mzdy, musí od výpočtu čisté mzdy započíst nezabavitelnou částku. Ta činí 6225 korun na vás a 1556 korun za každou vámi vyživovanou osobu. Taky vám musí nechat buď třetinu zbytku čisté mzdy nebo dvě třetiny mzdy, pokud není pohledávka přednostní. Co z tohoto výpočtu zbyde, si může zaměstnavatel k uspokojení své pohledávky nechat, tedy započíst a vám ze mzdy strhnout.