Dočkáme se tzv. zálohovaného výživného? Koalice se dohodla na jeho zavedení

Zkraje roku 2020 dospěla koaliční rada konečného rozhodnutí ohledně tzv. zálohovaného výživného. Jedná se o systém, kdy za neplatícího rodiče poskytne za určitých podmínek náhradu za tento příjem stát a následně jej vymáhá po neplatícím rodiči. Zavedení tohoto výživného má vláda ve svém programovém prohlášení, ovšem jeho zavedení se nebylo kvůli sporům o zákon vůbec jisté. Nyní se zdá že se koalice na jeho zavedení dohodla. Jak zmíněný návrh vypadá? Jaké budou podmínky pro čerpání této dávky? A kolik bude zavedení zálohovaného výživného stát daňové poplatníky?

Koaliční kompromis ohledně podoby zákona

Původní návrh, který razila sociální demokracie a ohledně kterého panovaly spory mezi ČSSD a vládním hnutím ANO, musel být v rámci dohody přepracován. Původně měl stát posílat za neplatící rodiče plnou částku výživného, tedy celou částku, kterou na dítě přiznal soud s omezením že mělo jít nejvýše o čtvrtinu průměrné mzdy. Současný kompromisní návrh počítá s tím, že státem zálohované výživné bude v maximální výši 3 000 korun. Ministryně Maláčová po koaliční schůzce podle svých slov doufá, že bude příslušný zákon schválen tak, aby byl účinný již od roku 2021. Nezbývá nic jiného než se nechat překvapit, zda poslanci a senátoři zmíněný zákon v této lhůtě opravdu schválí. Mělo by jistě také zaznít, že přijetí této normy mají výše zmíněné strany ve svém vládním prohlášení. Na Slovensku funguje zálohované výživné již od roku 2008 a podobné právní úpravy této problematiky najdeme i v ostatních státech napříč Evropou.

Čím bude zálohované výživné podmíněno?

Koaliční dohoda o zákoně nepočítá s tím, že by stát vyplácel výživné všem samoživitelům plošně. Na státem poskytované výživné za neplatícího rodiče dosáhnou ti samoživitelé a samoživitelky s příjmem menším než průměrná mzda. Další podmínkou bude, že rodič, který je povinen poskytovat na dítě výživné, tuto měsíční částku neposlal již čtyři měsíce. Stát bude poskytovat alimenty pouze na nezaopatřené děti plnící školní docházku. Dále je podmínkou čerpání výživného exekuce na neplatícího rodiče. Návrh počítá také s povinností podat na povinného rodiče trestní oznámení. Zmíněná podmínka zahájení exekuce by měla mít funkci snížení rizika zneužití této právní úpravy. Tato podmínka spolu s povinností trestního oznámení by také měla podnítit rodiče, kteří výživné od povinného rodiče nedostávají, aby celou nastalou situaci aktivně s příslušnými orgány řešili. Současnou realitou v mnoha případech bývá, že rodiče, kteří nedostávají alimenty na své potomky, neřeší případ v právní rovině, z velké části určitě také z nastalého stresu ohledně jejich ekonomické situace. Pokud by zákon byl přijat, jednalo by se podle mnoha odborníků o zlepšení postavení samoživitelů, kteří nemohou za současné situace prostředky od druhého rodiče získat současnými právními prostředky a mnohdy na celou situaci rezignují. Omezení výplaty zálohovaného výživného pouze pro osoby s nízkými příjmy, odráží motivaci řešit tímto státním zásahem pouze ty nejvážnější případy.

Kolik bude stát na zálohovaném výživném vyplácet?

Návrh počítá s tím, že při splnění výše zmíněných podmínek bude stát vyplácet plné soudem stanovené výživné, avšak nejvýše 3 000 korun. Oproti původnímu návrhu jde o podstatnou změny. V předešlém návrhu se mělo maximální výživné odvíjet od průměrné mzdy a věku dítěte. Pro děti do 6 let bylo maximum stanoveno na 5 014,35 korun (vyjádřeno jako 15 % z průměrné mzdy; počítáno s ohledem na průměrnou mzdu v roce 2019). U mladistvých ve věku 18 – 26 let mělo jít o maximum ve výši 8 357,25 korun (dle návrhu 25 % průměrné mzdy). Ze zdrojů ministerstva vyplývá fakt, že průměrná výše, kterou soudy stanovují jako výživné na nezaopatřené dítě, činí 2 500 korun. Z prostředí neziskových organizací pak zaznívá podobná částka, v průměru by prý mělo jít o 2 800 korun. Z návrhu tedy vyplývá, že pokud jde o soudem stanovené výživné ve výši pod 3 000 korun, poskytne vám stát v rámci zálohovaného výživného plnou výši. Pokud, ale alimenty na vaše dítě činí například 4 500, dočkáte se maxima, a tedy 3 000 jako asistenci státu za nefungujícího povinného rodiče.

Jak si o zálohované výživné říci?

Pokud se jako rodič ocitnete v situaci, kdy na vaše dítě není placeno výživné a zároveň splňujete zákonné podmínky, budete se moci se svou žádostí o zálohované výživné kontaktovat úřad práce. Budete se muset prokázat přehledem vašich příjmů a vykonatelným rozsudkem o určení výše výživného. Krajský úřad práce by pak měl ve lhůtě jednoho měsíce rozhodnout o vašem nároku. Na straně státu pak nastane povinnost vymáhat nezaplacené alimenty a připojit se do exekučního řízení. Zálohované výživné budou moci rodiče pobírat po dobu dvou let s tím, že po roce by měly být přezkoumány okolnosti případu, tedy zda rodič i nadále splňuje podmínky pro vyplácení této dávky, nebo zda nedošlo k nápravě na straně povinného neplatícího rodiče.

Další prostředky zvýšení vymahatelnosti výživného

Na svém řešení problém problému ohledně nevyplácení výživného pracuje také ministerstvo spravedlnosti, které počítá se změnami, které by měly mít za cíl zvýšení vymahatelnosti práv v této oblasti. Zmínit můžeme například změny v trestním zákoníku, které by měly přinést možnost odebrat neplatícímu rodiči pilotní či zbrojní oprávnění. V rámci občanského zákoníku se počítá se zavedením možnosti dohodnout se o péči o potomka v rámci dohody uzavřené u notáře. Snížit by se měly také soudní poplatky v příslušných věcech ohledně výživného.