Důchodová komise Nerudové představila tři scénáře reformy

Komise pro spravedlivé důchody, jak se současná důchodová komise označuje, přišla zkraje nového roku s třemi možnými „scénáři“ budoucí důchodové reformy. Komise, která je složená z politiků, jak koaličních tak opozičních, odborníků a zástupců neziskového sektoru, nastiňuje možnosti zavedení například rozdělení státem vyplácených důchodů na rovnou a zásluhovou složku, dále možnost vyšší valorizace, ale i vyšší odvody pro OSVČ. Pojďme se na návrh podívat detailněji.

Tři možné varianty reformy

Jak již bylo řečeno, komise navrhla tři možné varianty budoucího vývoje ohledně reformy důchodů. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) počítá například s rozdělením důchodu na rovný základní důchod, který by náležel každému a následný důchod zásluhový, který by se odvíjel od příjmů osoby. Toto opatření najdeme ve všech třech variantách reformy. Podle ministryně je nyní prostor pro ministryni financí Schillerovou (ANO) a koaliční radu, aby se k návrhům vyjádřila z rozpočtového hlediska. Varianty reformy jsou tedy – úsporná, technická a spravedlivá. Samotné ministryni Maláčové i ČSSD je nejbližší varianta spravedlivá, která počítá se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné hrubé mzdy (dnes přibližně 10 500 korun) a štědřejším mechanismem valorizace důchodů. Naopak úsporná verze reformy by zajistila základní důchod ve výši 7 800 korun, což je by důchody oproti dnešku snížilo, avšak došlo by ke zlepšení celé udržitelnosti důchodového systému. Předsedkyně komise Danuše Nerudová upozorňuje, že nejprve je nutné zmíněné rozdělení státního důchodu na dvě složky prakticky provést a posléze je možné upravovat systém ostatními opatřeními. Ministryně Maláčová dodává, že příslušnou legislativu chce přednést vládě do léta letošního roku, aby mohlo být naplněno programové prohlášení koaliční vlády, které s důchodovou reformou počítá.

Jak reformu financovat?

Dle ministryně práce a sociálních věcí je realizace spravedlivé verze podmíněna reformou daňového systému, který by našel zdroje pro zvýšené náklady systému. Právě náklady jak spravedlivé, tak technické reformy kritizuje středopravicová opozice, zejména TOP 09 ústy své předsedkyně Pekarové Adamové, která namítá neudržitelnost jak stávajícího systému, tak i obou reformních verzí.

Zavedení nultého pilíře – rovná částka pro všechny

Stávající první státní pilíř by měl být rozdělen na pilíře dva. Prvním by měl být tzv. nultý pilíř, na který by měli nárok všichni senioři, kteří se požadovanou dobu účastnili na sociálním důchodovém pojištění. Tento pilíř by měl poskytovat všech důchodcům stejnou částku. Jak již bylo řečeno, spravedlivá verze počítá s 30 % průměrné mzdy, což v současnosti činí 10 500 korun (na které mimochodem dnes nedosáhne okolo 10 % důchodců). Z logiky věci by základní důchod neodrážel předchozí příjmy seniora, počet potomků nebo dobu, kdy senior pečoval o člena rodiny. Klíčová bude pouze povinnost splnit podmínku doby pojištění a důchodového věku.

První důchodový pilíř – dle zásluh

Na nultý pilíř by navazoval první důchodový pilíř, který by zohledňoval předchozí příjmy seniora. Jednalo by se tedy o zásluhovou část státního důchodu. Komise se také shodla na tom, že tento pilíř bude lépe než v současnosti odrážet období, kdy člověk pečuje ať už o potomky, nebo o nemocného člena rodiny. Jedním z podnětů pro tuto úpravu jsou výrazně nižší důchody žen oproti mužům, které jsou způsobeny z části platovými nerovnostmi, ale z části právě proto, že ve valné většině případu v rodině o děti či příbuzné pečují právě ženy. Změny by měly přinést také vyšší důchody pro občany, kteří se rozhodnou zůstat v zaměstnání déle, konkrétně se jedná o bonus 240 korun o každý další rok, pokud se člověk účastní více jak 41 let důchodového pojištění. Nevýdělečné doby by měly být nově vypočítávány pomocí tzv. fiktivních vyměřovacích základů, které by se mohly počítat z průměrné mzdy v ekonomice u pečujících osob, zejména žen na rodičovské dovolené.  U nezaměstnaných by se vyměřovalo pomocí 100 % posledního osobního výdělku. Spravedlivá varianta počítá také s bonusem 500 korun k důchodu za každé vychované dítě.

Státní důchod podmíněn dobou pojištění a důchodovým věkem – žádné změny

Podmínky, které budou klíčové pro získání státního důchodu, by se oproti současnosti měnit neměly. I nadále bude mít na důchod nárok ten, kdo si alespoň 35 let spořil v rámci státního důchodového pojištění. Reformní návrhy nepočítají se zvýšením věku odchodu do důchodu, jehož postupné zvyšování je v současnosti zastropováno na 65 let.

Jak v budoucnu valorizovat?

Pro budoucí důchodovou reformu je důležité, aby bylo určeno, jakým způsobem se budou důchody valorizovat. Podle předsedkyně Danuše Nerudové zapřičiňuje současný velký rozdíl mezi valorizací starobních důchodů a růstem mezd a platů v ekonomice propad mnohých starobních důchodců do chudoby. Materiál komise tedy obsahuje i změny, co se týče valorizace. Dnešní mechanismus, kdy se důchody zvyšují o inflaci a o třetinu růstu reálné mzdy, by měl být nahrazen mechanismem, kdy se bude částka z nultého pilíře valorizovat o růst nominálních mezd a částka v rámci prvního pilíře se bude navyšovat o inflaci.

Kolik budou odvádět OSVČ?

Výše důchodů pro živnostníky je velkým problémem současnosti. Starobní důchody celoživotních OSVČ se mnohdy pohybují hluboko pod hranicí příjmové chudoby, jak upozorňuje MPSV. Návrh počítá se zvýšením odvodů na 75 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji (v současnosti 50 %). Pokud se jedná o odvody z hlavní výdělečné činnosti měly by nově odvody činit 40 % průměrné mzdy (nyní 25 %).