Ekonomické pozadí a příčiny současných nepokojů v USA

Když na konci šedesátých let mířily k Měsíci vesmírne lodě misí Apollo, vrcholily ve Spojených státech masové protesty za lidská práva a proti válce ve Vietnamu. Mnoho z těch, kdo v posledních dnech sledují zprávy, se nemohou ubránit pocitu déjà vu. V jednu chvíli se na obrazovce zjeví raketa Falcon s vesmírnou lodí Crew Dragon, která jako první soukromá loď dopravila do vesmíru astronauty (navíc po deseti letech poprvé z amerického území), aby byla vzápětí vystřídána záběry násilných střetů demonstranty s policií v mnoha amerických městech. Spouštěčem současné situace se jistě stala smrt afroameričana George Floyda, v pozadí je ale třeba hledat i ekonomické důvody. V posledních dnech explodovalo napětí, které bylo ve Spojených státech patrné již delší dobu.

Smrt George Floyda jako poslední kapka

George Floyd byl zatčen za podezření z platby falešnou dvacetidolarovou bankovkou, není však jisté, zda o tom vůbec věděl, policii navíc nekladl žádný odpor. Přesto skončil na zemi, v poutech a s kolenem zasahujícího policity na krku. Nemohl dýchat a prosil o to, aby policista sevření uvolnil. Ten to neudělal a George Floyd zemřel. Ani ti nejkonzervativnější komentátoři se nesnaží zásah policie omluvit a jasně hovoří o nepřijatelné míře policejní brutality.

Pohár trpělivosti ale přetekl a v mnoha amerických městech vypukly nepokoje, které Spojené státy nepamatují od devadesátých let. Prvotní příčina je nezpochybnitelná, prolíná se do ní ale i dlouhodobá frustrace z ekonomické situace afroamerické komunity v USA. V čem spočívá?

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Dvojí metr i rozdílné podmínky

Statistiky jasně poukazují na to, že policie přistupuje k afroameričanům (ale také hispáncům a původním obyvatelům) mnohem agresivněji, než k bílým Američanům. Tyto statistiky jsou často napadány s tím, že jde jen o důsledek vyšší míry kriminality v těchto komunitách. To je do jisté míry pravděpodobně také pravda, byť bez obtížně kvantifikovatelných faktorů jako je pocitová nutnost být opatrnější při setkání s podezřelým černé pleti se neobejdeme. Problém je ale v tom, že i tento stav je výsledkem neutěšené ekonomické situace afroamerické komunity, která má sice historické kořeny, systém jí ale nejen neřeší, ale naopak prohlubuje.

V černošských komunitách je dvojnásobná nezaměstnanost než mezi bílou majoritou a průměrné příjmy poloviční. Medián příjmů je pak ještě mnohem nižší. Příčinu lze hledat především v odlišných možnostech vzdělání. V americké systému jsou vzdělávací systémy financovány především z peněz místních samospráv, tj. čím bohatší oblast (okres, čtvrť), tím lepší školy a naopak. Federální vláda se na financování vzdělávání podílí poměrně málo a své příspěvky navíc nyní ještě snižuje. Výsledkem je smrtící spirála, ze které je jen velmi malá šance uniknout.

Afroameričané tak mají pocit, že jsou občany druhé kategorie, bez šance na jakýkoliv posun a především: bez šance na to, že jejich děti se budou mít v životě lépe. Restriktivní opatření v souvislosti s koronavirovou pandemií navíc dopadly maximálně tvrdě právě na nízkopříjmové skupiny a americký systém lidem v těchto situacích dokáže pomoci jen velmi omezeně, resp. skoro vůbec.

Ve Spojených státech je nyní téměř 40 milionů nezaměstnaných, sociální napětí se zvyšuje. Pokud do této situace přijde tak tragická událost jako naprosto zbytečná smrt člověka jako byl George Floyd, katastrofa je nevyhnutelná. A my ji nyní můžeme sledovat v přímém přenosu.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com