Evropa se chce zbavit závislosti na Rusku i větším využíváním hnoje

Svojí invazí na Ukrajinu se Rusko samo uvrhlo do stále absolutnější politické i ekonomické izolace. V podobě plynu a některých dalších produktů sice stále zdánlivě drží v rukou karty, se kterými lze hrát, čas se mu ale rychle krátí. Politika zemí v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě je nyní motivována jedním hlavním cílem: zbavit se závislosti na Rusku ve všech myslitelných oblastech. Diskuse se nyní vede mimo jiné i o syntetických hnojivech.

Rusko a hnojiva

Rusko dodává na světový trh nezanedbatelnou část syntetických hnojiv, navíc je producentem zemního plynu, který je potřeba při jejich výrobě i v jiných částech světa. Nejen Evropská Unie by proto ráda nebyla na ruských syntetických hnojivech závislá. A nyní se rýsuje plán, jak toho dosáhnout.

Na místo syntetických hnojiv by Evropa ráda uvítala hnojivo ze svých vlastních statků a farem. Tzv. kejda neboli hnůj by mohla z významné části nahradit ruský produkt. Závislost na ruských dodávkách hnojiv by díky tomu mohla časem zaniknout. Evropskými lídry jsou v tomto ohledu Nizozemsko a Španělsko, které se k uvedenému cíli již nenápadně přibližují.

Foto: Pixabay

Je to reálné i pro nás?

Aby byl u nás objem statkových hnojiv dostatečný pro náhradu těch syntetických, musel by se výrazně zvýšit i celkový počet chovaných zvířat. Právě v porovnání s Nizozemskem či Španělskem se u nás chová zvířat několikrát méně. I přesto se u nás ale přírodní hnojiva využívají. V loňském roce se v České republice využilo až kolem 4,8 tun hnojiv na jeden hektar zemědělské půdy.

S touto myšlenkou také úzce souvisí počet chovných míst pro zvířata, těch by nepochybně nebyl u nás v současné době dostatek, nemluvě o diskutabilním dalším využití zvýšeného počtu chovaných hospodářských zvířat.

Problém se týká také živin a skleníkových plynů. K tomu, aby nárůst počtu zvířat nepřispíval ke globální klimatické změně, bylo by potřeba přírodní hnojiva zapracovat do půdy co nejrychleji, což by kladlo nároky na logistiku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že se nejedná o cestu, která by byla samospásná. Na druhou stranu, do jisté míry může při zbavování se závislosti na Rusku napomoci a není důvod jí v určité míře využívat.

Zdroje informací: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/zemedelstvi-hnojiva-valka-rusko-ukrajina-eu.A220804_095458_eko-zahranicni_drh

https://www.fintag.cz/2022/08/02/ceny-hnojiv-prudce-stouply-na-to-ze-zlevni-to-nevypada/

Náhledové foto: Pixabay