Evropa si chce posvítit na akvizice technologických gigantů

Tři evropské země – Německo, Francie a Nizozemsko – tvrdí, že Evropská unie musí být ambicióznější, pokud jde o kontrolu Big Techu, především s ohledem na jejich menší akvizice, které často zůstávají mimo hlavní zájem médií i regulačních orgánů. Sedmadvacetičlenný blok v současnosti diskutuje o nové legislativě, která by mohla přinutit Big Tech ke změně způsobu fungování.

Co se Evropě nelíbí?

Cílem zákona o digitálních trzích, který byl předložen loni v prosinci, je narovnat podmínky na trhu EU. Zákon by začít platit již v roce 2022. Berlín, Paříž a Haag ale razí ještě přísnější postoj k fúzím. Fakt je ten, že společnosti jako Google, Facebook, Microsoft, Amazon či Apple disponují prakticky nekonečným kapitálem, díky kterému mohou bez omezení skupovat menší firmy a start-upy, které by mohly v budoucnu potenciálně ohrozit tu či onu část jejich podnikání.

Evropskou unii v tomto ohledu dlouhodobě znepokojuje, že některé z největších technologických společností na světě skupují začínající podniky, včetně těch evropských, v transakcích, které unikají kontrole regulačních úřadů, neboť nenaplňují určitou minimální hranici obratu.

Foto: Pixabay

Větší kontrola

Zatímco na předních stránkách novin se objevují významné nákupy, jako například může posloužit akvizice Skypu společností Microsoft v roce 2011, menší obchody často procházejí bez povšimnutí. Může se tak snadno stát např. to, že v roce 2019 koupil Apple britskou společnost zabývající se vývojem umělé inteligence, aniž by byla vůbec zveřejněna částka.

Firmy BigTech si mohou dovolit kupovat potenciální konkurenty i za přehnané částky (jako příklad mohou sloužit nákupy WhatsApp či Instagram) jen proto, aby se zbavily konkurence ještě předtím, než vůbec dostanou šanci se onou konkurencí stát.

Cílem je nastavit jasná pravidla pro akvizice společností, jejichž obrat je relativně nízký, ale současně mají vysokou hodnotu. Návrh legislativy by měl být na stole do poloviny roku 2022.

Náhledové foto: Pixabay