Finanční gramotnost Čechů byla v roce 2021 slabší než v letech předchozích. Je to covidem?

Zatím poslední průzkum finanční gramotnosti, pocházející z dílny České bankovní asociace (ČBA), vyústil v dost nepříjemné zjištění. Zatímco od roku 2016 do roku 2020 krásně rostla úroveň finanční gramotnosti (z původních 54 % na výsledných 61 % zjištěných v roce 2020), za rok 2021 bude ve statistikách navždy zaznamenán propad o 6 procentních bodů, tedy na 55 %. To odpovídá úrovni roku 2017. V ČBA se zamýšleli i nad tím, zda by to nemohlo být covidem. Co zjistili?

Co je finanční gramotnost a jak se v průzkumech měří

Jednoduše řečeno je finanční gramotností soubor všech informací ale i dovedností jednotlivce v oblasti osobních financí. K těm řadíme zejména rodinný rozpočet, účty, vklady, půjčky, různé typy spoření, pojištění a investic určených pro jednotlivce, resp. domácnosti.

Finančně gramotný člověk dokáže poznat, která z nabízených spotřebitelských půjček ho vyjde levněji, je informován o tom, že pojištění nemovitosti a domácnosti je nutné cirka každé dva roky aktualizovat, zná výhody a nevýhody životního pojištění nebo přesně ví, v čem je rozdíl úročení na termínovaných vkladech nebo spořicích účtech.

A když potká inzerát na půjčku bez doložení příjmupotká inzerát na půjčku bez doložení příjmu, bude vědět, že místo příjmu se tady dokládají výpisy z účtu, nebo se poskytovateli umožní nahlédnout do online bankovnictví. A jak se úroveň gramotnosti může měřit? Pravidelnými dotazníky s testovými úkoly, na které každoročně odpovídá předem stavený počet respondentů.

Rok 2021 ukázal jen 55 % – zatím největší meziroční změnu v historii měření

Zatímco v posledních letech jsme jako Češi každým rokem rostli ve finanční gramotnosti o jeden procentní bod, a to až k 61 % stanoveného indexu finanční gramotnosti za rok 2020, v roce 2021 nastal šestibodový sešup na (zatím) konečných 55 %. Za rok 2022 nebyly výsledky průzkumu prozatím zveřejněny.

Jedná se o největší meziroční změnu v dějinách měření – a bohužel směrem k horšímu. V čem jsme dopadli tak špatně? Podrobná zpráva o indexu ukazuje zejména následující:

• více než čtvrtina Čechů se hůře orientuje ve finančních záležitostech
• každý třetí považuje v současné době řadu informací za zbytečnou
• s rezervou na horší časy bychom vyšli jen asi 3 měsíce
• nejtěžší otázkou bylo určit, který z úvěrů je z hlediska úrokové sazby výhodnější – správnou odpověď určila jen třetina dotázaných
• ale naštěstí: dvě třetiny Čechů o penězích víc přemýšlí, chce více spořit a lépe hospodařit.

Jak se na úrovni finanční gramotnosti projevuje celkové vzdělání respondentů?

I průzkum provedený v loňském roce ukazuje, že čím vyšší vzdělání respondent má, tím vyšší prokáže úroveň finanční gramotnosti. Ale není to dáno jen tím, že chodili déle do školy. Často se totiž s vyšším vzděláním pojí i kvalitnější zázemí v rodině, ze které respondent pochází. Kvalitnější v otázkách finanční gramotnosti – takže v ní lidé mohli načerpat hodně potřebného z finančních znalostí a dovedností.

Většina z těch, kdo přiznali, že se v oblasti osobních financí cítí slabí, uvedli v dotazníku vzdělání nižší. Vůbec si v těchto záležitostech nevěří celá třetina dotázaných. Nejvíce si přitom věříme v otázkách hospodaření a ve spoření, nejméně silní se cítí v investování.

Kde Češi nejčastěji hledají finanční produkty a informace z oblasti finanční gramotnosti?

Tak jako většina oblastí našeho života, i finanční trhy se přesouvají na internet. Stále více a častěji. Proto vás asi nepřekvapí, že pro finanční produkty i odpovědi na otázky ohledně financí si stále častěji chodíme na internet. Ale kam?

Češi nejvíce důvěřují srovnávačům produktů na trhu (z 65 %) a kalkulačkám na stránkách bank (z 63 %). Michal Straka z agentury IPSOS, která průzkum pro ČBA prováděla, se k výsledkům v této oblasti vyjádřil následovně: „Na internet se přesunula nejen pozornost při hledání informací, ale také i sjednávání konkrétních produktů, 40 % Čechů si dnes častěji pořizuje finanční služby online. Téměř polovina respondentů se však v současné době o produkty a služby na finančním trhu zajímá méně a více než polovina důkladněji zvažuje, zda produkt či službu potřebují“.

Ovlivnila pandemie náš sklon k úsporám?

Ano, dokonce ve velkém. V průzkumu se ukázalo, že většina Čechů díky pandemickým opatřením začala se spořením. Konečně se totiž potkali se situací, kdy ani sociální polštář není moc platný. Takovému zjištění většina z nás čelila poprvé v poválečné historii Československa a České republiky.

V dotaznících účastníci průzkumu uvedli, že finanční rezervu si tvoří pro nečekané události a na stáří. Méně často se objevovalo spoření na dovolenou, na nákup konkrétní věci, na bydlení nebo na vzdělání. Největší díl dotázaných (27 %) by s rezervou vystačil na 3 měsíce. Pětina respondentů na měsíc, ostatní odpovídající by s ní vydrželi déle. Dodejme, že odborníci doporučují mít rezervu alespoň ve výši cirka půlročních nákladů na život dané domácnosti.

Mohl se covid podepsat na ohromném sešupu úrovně finanční gramotnosti českého národa?

Vliv covidu je podle Heleny Brychové, gestorky finančního vzdělávání ČBAfinančního vzdělávání ČBA, významný. Nejde ovšem o vliv samotné infekce, jak by se mohlo na první pohled zdát, nýbrž o neodvratné následky celkové situace, která byla okolo této události vytvořena a dlouhodobě udržována.

„Ocitli jsme se v situaci, která nás všechny zkouší a někdy velmi drsně prověřuje nejen naše znalosti a peněženky, ale také nás samotné. Což se odrazilo právě i v poklesu indexu. Většina z nás má v současné době jiné starosti a o financích přemýšlí většinou jen v souvislosti s hospodařením své domácnosti. Na další sebevzdělávání v této oblasti zkrátka není nálada a ani čas. Nicméně věřím, že s tím, jak se ekonomická situace ČR začne zlepšovat, zájem lidí o informace z oblasti financí se opět zvýší a projeví se to i v našem Indexu finanční gramotnosti,“ komentovala výsledky průzkumu Brychová.

Nepodceňujme finanční gramotnost ani v podnikání!

Že je finanční gramotnost nepostradatelnou výbavou každého podnikatele a živnostníka, o tom svědčí i výsledky ankety o nejlepší eŽeny v ČRvýsledky ankety o nejlepší eŽeny v ČR – v oblasti e-commerce v drobném podnikání. Anketu uspořádala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a jednou z oceněných se stala Jana Mráčková. Mráčková působí v oboru online vzdělávání a aktuálně také připravuje „sérií praktických zápisníků pro domácnost i kancelář a zápisník finančně úspěšné ženy pro lepší finanční gramotnost a zručnost“.

Zdroje info: https://21stoleti.cz/2022/03/26/zlate-ceske-rucicky-ezen/
https://www.cbaeduca.cz/Novinky 

Náhledové foto: Pixabay