Finanční gramotnost na základní škole. Žádná převratná novinka…

Už od útlého dětství by měl být člověk vzděláván v oblasti financí a hospodaření s nimi. Přesně takto uvažují lidé už o pradávna. Nyní se jenom učivu týkajícímu se peněz říká poněkud odborněji a učeněji finanční gramotnost. Ostatně pracovníci Výzkumného pedagogického ústavu také musí něco dělat a ministerstvo má učenější termín, který se vsune do školních vzdělávacích programů. Pokud si ale myslíte, že se jedná o nějakou převratnou novinku, pak jste na velkém omylu.

Už v pravěku museli umět lidé počítat…

Finanční gramotnost samozřejmě velmi úzce souvisí s matematikou. Lidé už v dobách pradávných museli umět počítat a zjistit třeba, kolik potřebují potravin, aby dokázali přežít zimu. To samé samozřejmě platí nejenom o pravěku a starověku, ale i o dobách středověkých. Tady se počty mísily ještě vojenstvím a armádou jako takovou. Vždyť diplomacie i bojová taktika byly neskutečně spjaty s finančními prostředky! Peníze se ovšem samozřejmě počítaly především na královských dvorech, kde se muselo efektivně hospodařit.

Finanční gramotnost se učila v občanské výchově běžně!

O penězích a hospodaření s nimi se děti učily odjakživa, a to především v občanské výchově a samozřejmě v matematice. Jen neexistoval termín finanční gramotnost, neexistovaly výstupy, kompetence a další nesmysly a byrokratické zbytečnosti, jež bohužel současné školství produkuje. Byly jasně daní osnovy a bez problémů mohl učitel o penězích s žáky diskutovat. Na největší zlo – rizika rychlých půjček – byli žáci vždy upozorněni dostatečně.

Kdo chce, stejně si půjčí…

Ve finále je stejně nejlepším učitelem život, respektive vlastní zkušenosti. Ti, kteří chtějí, si stejně půjčí ihned, jak budou moci. Nesnadné splácení, vydání peněz navíc a spousty jiných nepříjemností stejně nakonec i tyto lidi poučí. Některé bohužel až tehdy, kdy budou v takové finanční pasti, z ní není úniku. Mohou si za to ale sami!