Formativní hodnocení na základní škole jako další doklad totální destrukce školství

Každému dítěti bychom se měli věnovat zcela individuálně a dbát na jeho potřeby. Jen tak ho dokážeme maximálně rozvíjet a najít pro něj tu nejlepší cestu. Prostě mu lidově řečeno polezeme do zadku a třeba se nám podaří mu zvednout sebevědomí a nakonec z něj bude pracant intelektuál. Zvrácenost současného myšlení některých lidí ve školství je neskutečná. Sám učím už 20 let a přiznám se, že patřím mezi konzervativce. Už se asi nezměním, možná o to tvrději vyzní moje kritika současného školství. Zaměřím se na formativní hodnocení na základní škole. Podle mého jde v plošnějším a často i individuálním měřítku o záležitost zcela zbytečnou a nefunkční.

Vždy stačily známky

Vezmu to zcela polopatě a vrátím se do dob komunistického školství. Ostatně v této době jsem vyrůstal. Známky byly klasicky od jedničky do pětky, řešila se možná tak maximálně dyslexie. Tím to haslo. Každý věděl, na čem je. Ti, kteří byli chytřejší a pilnější, měli hezké známky. Lenoši a nenadaní horší. Úplně slabé děti šly to zvláštní školy, kde měly sobě rovné a zažily úspěch. Nakonec se ve finále vyučily a dělaly rukama. Obyčejný, jednoduchý a efektivní systém. Nikdo moc sebevědomí neměl, nicméně když se něco naučil a uměl to, sebevědomí přišlo.

Hlavně nikoho nestresovat

Je to tak, v současné době nelze dítěti zkřivit vlásek. I proto se stává, že se mnohé nedostanou na vysněnou střední školu. Prostě na to nemají, ale všichni je tam budou tlačit. Učňovské obory jsou přece pod úroveň dětí. Nesmí se jim ubližovat, jsou přece tak křehké. Americký model školství je nechutný a nehorázný. Vychováváme pouze lenochy, kteří ve finále nebudou nic umět.

Formativní hodnocení pomůže. V čem?

Možná u těch úplně nejslabších článků. Pro ty ale byly v minulosti zvláštní školy. Proč brzdí práci nadaných dětí, proč se řeší asistenti pedagogů, za které se utrácí peníze? Otázek bez odpovědí zůstane hodně.

Zbytečná práce pro učitele

Ten by měl především učit. Pokud bude po pracovní době ještě vymýšlet formativní slovní hodnocení, normálně se zblázní. Navíc za to nedostane vůbec nic. Dostaví se opravdu větší zodpovědnost žáků a radost z výuky. Pochybuju.

Překážky pro použití formativního hodnocení

Je jich hned několik a rozhodně se jim nelze nijak divit. Tou první je údajný zlozvyk učitelů vyvolávat ty, kteří se hlásí. Prostě mají rádi pilné extroverty. Za mě absolutní nesmysl. Vyvolávám všechny a někteří bohužel neví, tak se snažím je k dopovědi dotlačit. To se ale dělo vždycky bez ohledu na formativní hodnocení.  

A rodiče? Stále se trapně ptají na známku…

Cos dostal? Klasická otázka rodiče včetně mě. Dítě odpoví. Rodič by se podle formativního hodnocení měl ptát jinak. Co ses naučil? Dítě odpovídající špatné známce se stejně nenaučilo nic. Když už má dítě špatnou nebo dobrou známku, stejně se rodič zeptá, z čeho to bylo…

Možná jsem moc konzervativní a formativnímu hodnocení stejně tak jako mnohým nesmyslům, které už se do fungujícího školství zavedly, nerozumím. Asi jim ani rozumět nechci.   

Zdroje info: Autor, https://www.eduin.cz/clanky/formativni-hodnoceni-je-skvely-nastroj-pro-lepsi-uceni/

Náhledové foto: Pixabay