Historie papírových bankovek ve světě i u nás

Papírové bankovky jsou něčím, co v dnešní době považujeme za naprostou samozřejmost. Vedla k tomu ale dlouhá cesta. Jako v řadě jiných případů, pátrání po původu tohoto „vynálezu“ nás zavede až na Dálný východ, do Číny. Dlouhou cestu bude ale třeba podniknout i v čase, první bankovky totiž spatřily světlo světa už v sedmém století.

Mince a bankovky

Prvními penězi byly přirozeně mince. Důvod je prostý, lze je totiž vyrobit z drahých kovů jako je zlato nebo stříbro. Mince samotná proto nesla hodnotu bez ohledu na panovníka, vládu anebo politickou situaci. Mince ale měly také své nevýhody, především jsou těžké. Čínští obchodníci, kteří prováděli opravdu hodně transakcí, tak potřebovali přijít s nějakým jiným systémem, který by jim finanční operace usnadnil.

Někteří obchodníci proto začali vydávat oproti složené hotovosti papírové směnky, které začaly brzy plnit funkci platidla a v 10. století se z nich vyvinula plnohotnotné bankovky. Z Číny se potom rozšířily i de Persie či Japonska a v druhé polovině 13. století o nich Evropanům referoval i slavný Marco Polo.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Cesta bankovek do Evropy

Na rozdíl od Asie přišla Evropa bankovkám na chuť až tisíc let poté, co se začaly objevovat v Číně. Jako první státní banka s nimi začala operovat v roce 1661 ta švédská a to jen proto, že jí došlo stříbro na ražbu nových mincí. Ve srovnání s tím, jak dlouho trvalo, než se bankovky dostaly z Asie do Evropy, bylo jejich rozšíření do dalších evropských zemí velmi rychlé.

Papírová platidla se objevila ve Francii i v Británii a v roce 1762 se s nimi seznámili i obyvatelé Rakouské monarchie včetně Čechů. Zavedeny byly tzv. „bankocetle“, německy správně Bancozettel, papírové bankovky, které sloužily především pro platby státním úřadům.

Používány byly až do roku 1811 a od té doby se již papírové peníze staly nedílnou součástí našich životů.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com