Inflace v eurozóně stoupá kvůli cenám energií, ECB nechává sazby beze změny

Podle Eurostatu vzrostla inflace v eurozóně v prosinci na 2,9 %, což je vyšší hodnota než v listopadu. Hlavním faktorem bylo zpomalení poklesu cen energií, zatímco jádrová inflace mírně klesla. Evropská centrální banka očekává další nárůst inflace v roce 2024 a neplánuje snižovat úrokové sazby, které jsou na 4 % od loňského října. Nejvyšší inflaci mělo v eurozóně Slovensko, kde činila 6,6 procenta.

Dynamika inflace

Inflace v eurozóně v druhém pololetí loňského roku převážně klesala, dosahujíc v listopadu nejnižší hodnoty od léta 2021. I přes tento pokles byla prosincová inflace v souladu s odhady analytiků, jejichž konsenzus byl stanoven na tři procenta. Tento rychlý vzestup inflace nezahrnuje informace za ostatní země EU, které nejsou současně v eurozóně.

V České republice byla inflace v listopadu podle Eurostatu na osmi procentech, což představovalo nejvyšší hodnotu v celé EU. Odborníci naznačují možný další nárůst inflace na začátku roku, což by mohlo zmírnit tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby začala snižovat úrokové sazby. Investoři a podnikatelé intenzivně tlačí na ECB, aby urychlila proces snižování sazeb kvůli obtížné ekonomické situaci v Evropě.

Očekávání od ECB

Nejvyšší inflace byla v prosinci očekávaně zaznamenána v kategorii potravin, alkoholu a tabáku, kde dosáhla 6,1 %, což představuje mírný pokles oproti listopadu (6,9 %). Stejně tak inflace u služeb zůstala stabilní na úrovni 4,0 %. Naopak došlo ke zmiření poklesu inflace v oblasti energií z listopadových -11,5 % na -6,7 % v prosinci.

Tato zpráva pravděpodobně zmaří naděje na rychlé snížení úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky v roce 2024. Sazba ECB zůstává beze změny od října 2023 na 4 % po sérii zvyšování, které započalo v červenci 2022.

Christine Lagardeová, prezidentka ECB, vyjádřila obavy ohledně budoucího nárůstu inflace v souvislosti se zrušením dotací na ceny energií. Odborníci, jako Zsolt Darvas, vedoucí pracovník Bruegelu, upozorňují na klíčový vývoj jádrové inflace, která zahrnuje ceny potravin a energií. Ta zaznamenala marginální pokles z 3,6 % v listopadu na 3,4 % v prosinci.

Vyhlídky na budoucnost

S růstem mezd a zpomalující se inflací vzrůstá kupní síla spotřebitelů, což může vyvolat tlak na poptávku a tím i další inflační tlak. I přes malý pokles jádrové inflace zůstává na úrovni 3,4 %, což je stále na hranici inflačního cíle ECB, který činí 2 %.

Expert Darvas očekává, že ECB bude i nadále udržovat své současné úrokové sazby několik příštích čtvrtletí, vzhledem k tomu, že jádrová inflace zůstává vysoko nad stanoveným cílem. Rizika, zejména v podobě eskalace blízkovýchodního konfliktu, však mohou ovlivnit celosvětové ceny energií a udržet inflační tlak na vyšší úrovni.

Zdroje info: X, https://www.euronews.com/my-europe/2024/01/05/eurozone-inflation-rose-to-25-in-december-according-to-eurostat, https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-inflace-v-eurozone-byla-v-prosinci-29-procenta-40456264

Náhledové foto: Pixabay