Jak je to s náhradou mzdy za karanténu

V dnešní době bohužel opět velmi aktuální téma, stejně jako na jaře. Karanténa. Jak je to s pracovněprávními aspekty karantény ve vztahu k náhradě mzdy? Na to se dnes podíváme. Pojďme na to!

Náhrada mzdy stejně jako na neschopence

Pokud musí zaměstnanec do karantény z důvodu, že je u něj podezření na covid-19, pak má nárok na náhradu mzdy, a to v rozsahu prvních 14 dní. Výše se určuje stejně, jako je tomu u pracovní neschopnosti. Tedy, že zaměstnavatel platí 60 % vyměřovacího základu, který se odvíjí od průměrné hrubé mzdy. Mnoho firem jako benefit nabízí ve smlouvách více než jen 60 % základu, avšak právě ona šedesátiprocentní hranice je zákonná minimální mez. V dnešních dnech mohou také zaměstnavatelé žádat u státu o to, aby to byl on, kdo proplatí tuto náhradu. Jde pomoc státu zaměstnavatelům z programu Antivirus.

I svátky a první tři dny?

Náhradu pak zaměstnanec dostane za dny, které by byl v práci, pokud by mu nebyla uložena povinnost karantény. Nemusí tedy jít o víkendy a svátky. Pokud by však na tento den připadal zaměstnancův pracovní den, pak by mu náležela náhrada i za něj. Od roku 2019 se pracovníkům na neschopence a v tomto případě i v karanténě proplácí i první tři dny neschopnosti, a to kvůli zrušení takzvané karenční doby, která zde platila od roku 2008 do loňska. Náhrada za karanténu tedy  bude probíhat od prvního dne, kdy na ni nastoupíte, respektive je vám nařízena.

Rozhodující jsou teď příjmy z července až září

Částka náhrady se odvíjí od průměrných hrubých výdělků v předchozím čtvrtletí. Zajímá-li vás tedy, kolik byste dostali na náhradě mzdy nyní, je pro toto čtvrtletí (říjen-prosinec) rozhodné čtvrtletí od července až září. Právě průměr výdělků, který je ještě redukován o takzvané redukční hranice, pak rozhodne, kolik na náhradě mzdy od zaměstnavatele dostanete.

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com