Jak podat trestní oznámení
Pokud se cítíte být obětí trestného činu nebo jen víte o takovém činu, máte možnost sami podat takzvané trestní oznámení. Tento pojem asi netřeba blíže specifikovat, ve společnosti je dostatečně dobře znám. My se dnes podíváme na postup podávání trestního oznámení, vaše práva a povinnosti a možnosti, které můžete učinit. Pojďme tedy na to!
Kam oznámení směřovat
Trestní oznámení je úkon, který zná trestní řád, tedy kodex, který upravuje trestní řízení. Právě trestní řízení může být, mimo jiné, započato právě takovým oznámením. Trestní oznámení lze adresovat pouze těmto dvěma subjektům – Polici ČR a státnímu zastupitelství. Tyto orgány činné v trestním řízení pak mají povinnost se oznámením zabývat a rozhodnout o něm. Z pohledu zákona není rozdíl v tom, kam trestní oznámení podáváte. Praktičtější však je adresovat podání na státní zastupitelství. Jde totiž, v trestním řízení, o policii nadřízený orgán. Vždy pak adresujte oznámení složce policie nebo státního zastupitelství dle toho, v jakém obvodu se trestný čin stal nebo měl stát.
Obsah podání a informování o průběhu
Co by mělo trestní oznámení obsahovat? Tím se zabývá trestní řád. Trestní oznámení může být podáno buď ústně do protokolu, který sepíše policista či státní zástupce, nebo písemně. Písemně znamená jak listině, tak elektronicky. Písemné oznámení by pak určitě mělo obsahovat označení „trestní oznámení“ (byť to není podmínkou), poté jméno toho, kdo trestní oznámení podává (pokud chcete být anonymní, lze to, zbavujete se však práva na to být o průběhu informováni). Dále nezapomeňte označení toho, komu je oznámení adresováno (tedy státní zastupitelství či složka policie) a zejména vylíčení nejdůležitějších okolností, které o případu víte. To je stěžejní. Bude-li totiž trestní oznámení v tomto smyslu vágní, policie či státní zastupitelství nezačnou ve věci konat. Důležitá je také datace a popřípadě podpis. Pokud chcete být o výsledku šetření policie informování, musíte výslovně uvést, dle § 158 odst. 2 trestního řádu, že chcete být vyrozumění o přijatých opatřeních. pak musíte být informováni do jednoho měsíce.
Za křivé obvinění hrozí trest
Ne každou věc však můžete řešit trestním oznámením. Není funkcí státního aparátu ani trestního práva, aby řešil jakýkoli spor trestním stíháním. Oznamovatel se tedy může dostat sám do křížku se zákonem, a to v případě, kdy trestní oznámení naplní skutkovou podstatu trestného činu křivého obvinění. Jinými slovy, trestním oznámením nesmíte nikoho křivě obvinit. Trestní zákoník stanoví, že: „Kdo jiného lživě obviní z trestného činu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.“ Dále upravuje, že: „Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta“. V našem případě trestního oznámení by tedy platila přísnější sazba – až tři roky za mřížemi. Tento trestný čin je úmyslný, nelze jej tedy spáchat z nedbalosti. Aby jej člověk spáchal musí chtít křivě obvinit. Pokud si tedy něco myslíte, ale nevíte to na 100 %, nemusíte se hned hrozit vlastního trestního stíhání.
Zdroj: zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, https://www.policie.cz/clanek/postup-pri-podani-trestniho-oznameni.aspx, https://frankbold.org/poradna/korupce-a-transparentnost/korupce-a-jednani-uredniku/korupce-a-stret-zajmu-v-trestnim-pravu/rada/jak-podat-trestni-oznam
Náhledové foto – Pixabay
Peníze mě vždy zajímaly, nyní o nich mohu psát. Rád vám mnohé prozradím.