Jak proběhne BREXIT a jaké bude mít dopady?

 Brexit, tedy odcházení Velké Británie z Evropské unie, se blíží. Alespoň oficiální a řádný termín. Mnoho lidí však vůbec neví, jak a jestli vůbec proběhne. Dnes se podíváme na všechny možné scénáře a zaměříme se na jejich dopady na světovou ale i naši ekonomiku. Pojďme na to.

Odložení odchodu

Jako ne nepravděpodobným se jeví odložení data, kdy Velká Británie opustí EU. Datum, které je nyní pro Brity závazné je 29. březen. Vláda Theresy Mayové však nemá plán, který by posvětili členové parlamentu. Navíc prodloužení termínu by museli schválit všechny státy EU. Ty však jsou s dohodou spokojeni. Míč je tedy na straně premiérky. Odložení může být složitější, než se zdá.

Hard Brexit nebo dohoda?

Otázkou však také je, jak se budou řídit vztahu těchto dvou mezinárodních hráčů nadále. Půjde o Brexit bez dohody a úpravě vztahů nebo s ní? Dohoda existuje. Vyjednala ji Mayová s EU. Nedokázala však přesvědčit parlament. Ve hře je tedy i tvrdý Brexit. Ten by mohl znamenat chaos, který by mohl mít za následek špatné potravinové zásobení VB a špatný export. I my bychom na něm však mohli tratit. Největší zásah by mohl dostat automobilový průmysl. Ohroženi tak jsou Německo, Francie, ale i Česko, Slovensko nebo Maďarsko. V takovém případě lze také očekávat prudký propad libry. Dohoda by naopak mohla přinést stabilitu do prvních fází po Brexitu. Zachovat podmínky tak, aby si je nemusel každý stát dlouze vyjednávat sám. Jde určitě o lepší variantu z ekonomického hlediska. Pro EU i Velkou Británii.

Nové referendum?

Někteří na ostrovech mluví i o dalším referendu. To je však nepravděpodobné. Mayová a zastánci Brexitu to odmítají. Stejně nepravděpodobné je i úplné zrušení rozhodnutí o vystoupení z EU a ukončení tohoto procesu. To naznačila Mayová i svou již legendární větou: „Brexit means Brexit“. Z hlediska stability měn a trhů by však právě toto řešení bylo pravděpodobně nejlepší.