Jak účinný bude nový zákon o whistleblowingu
Dolní komora Parlamentu ČR schválila dlouho očekávaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů, který je známý zejména pod označením zákon o whistleblowingu. Ten má umožnit zejména zaměstnancům důvěrně upozornit na protiprávní jednání, o kterém se v rámci svého zaměstnání dozví a zároveň by je měl následně po oznámení takového jednání zákon chránit před negativními následky. Jaká verze návrhu zákona byla schválena? A bude úprava whistleblowingu účinná?
Poslanci rozšířili vládní návrh
Poslanci v rámci legislativního procesu návrh zákona o whistleblowingu rozšířili, když působnost tohoto zákona zavedly na všechny přestupky s horní hranicí pokuty sto tisíc korun a vyšší. Původně se měl zákon a ochrana oznamovatelů týkat jen trestných činů a vyjmenovaných přestupků. Působnost zákona se tedy ve znění schváleném poslanci a poslankyněmi rozšířila. Možným překvapením budiž, že se i přes značnou podporu části poslanců do působnosti zákona nezahrnula anonymní oznámení u veřejných institucí a právnických osob, které jsou na ně napojeny. Anonymní oznámení tedy nebudou spadat pod ochranu dle zákona o whistleblowingu.
Co nový zákon nejspíše zavede
Přesto, že byl návrh schválen pouze v jedné z komor českého parlamentu, je velice pravděpodobné, že v současné podobě nebo velmi málo odlišné vstoupí i v účinnost. Nový zákon by zavedl dva oznamovací kanály. Podnět lze podat interní cestou prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem nebo externí cestou prostřednictvím ministerstva spravedlnosti. Zejména u interního kanálu bude jeho účinnost záviset na tom, kdo bude touto osobou pověřenou, a do jaké míry u něj bude převažovat loajalita spíše k zaměstnavateli.
Efektivní systém je i v zájmu zaměstnavatelů
Možná se to nezdá, ale dobře fungující systém vnitřního nahlašování protiprávního jednání například části firmy, vedoucích nebo zaměstnanců, je důležité i pro zaměstnavatele samotné. Nastavení důvěryhodného systému mohou věc totiž vyřešit interně, bez zapojení státních orgánů a bez pokut. Firmy by se však měly vyhnout postupu, kdy zavedou všechna požadovaná opatření a interní postupy jen na oko. Takové prostředí nebude budit důvěru a protiprávní jednání se pak nebudou důsledně řešit. Poté je větší riziko, že byť za excesivní jednání svých zaměstnanců bude odpovídat například i trestněprávně nebo v oblasti správního trestání sama společnost či zaměstnavatel.
Zdroj: Tisková zpráva advokátní kanceláře Noerr ze dne 21. dubna 2023, https://www.havelpartners.cz/novy-navrh-zakona-o-whistleblowingu-miri-do-poslanecke-snemovny/
Náhledové foto – Pixabay
