Jaká věcná břemena existují a jak je využít

Určitě jste se již někdy, minimálně pojmově, setkali s označením věcné břemeno. Co to však je? Jak se dá v praxi využít? A jaké druhy věcných břemen na nemovitostech existují? Na tyto otázky si nyní zkusíme odpovědět. Pojďme na to!

Dělení věcných břemen

Věcná břemena zákon dělí na dvě skupiny. Konkrétně je zmiňuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten rozlišuje služebnosti a reálná břemena. Služebnosti spočívají v tom, že vlastník pozemku je vůči jiné osobě omezen na svém právu k pozemku. Musí něco strpět či se něčeho zdržet. Pokud je na pozemku reálné břemeno, znamená to zase, že vlastník pozemku je povinen vůči oprávněnému něco vykonat. Služebnosti lze ještě dělit na služebnosti osobní nebo pozemkové. U služebností pozemkových platí, že oprávněný z nich je jakýkoli vlastník konkrétního pozemku. Naopak u osobních služebností platí, že oprávněna ze služebnosti je konkrétní osoba.

Konkrétní druhy věcných břemen

Zaměříme se zejména na služebnosti, ty jsou u nás totiž nejčastějšími věcnými břemeny, které zatěžují nemovité věci a tím tedy zavazují vůči ostatním jejich vlastníky. Mezi osobní služebnosti můžeme řadit například užívací nebo požívací právo k věci či služebnost bytu. První znamená, že oprávněný má právo věc užívat, druhé znamená, že může užívat věc a brát z ní plody. Služebnost bytu znamená, že oprávněný může v daném domě či bytě bydlet. Pozemkové služebnosti jsou pak například služebnosti inženýrské sítě, okapu, právo na vodu, služebnost stezky, služebnost průhonu, služebnost cesty nebo právo pastvy.

Jak služebnost či jiné věcné břemeno využít v praxi

Jak tedy věcná břemena zřídit nebo nabýt. Nejčastěji půjde o zřízení smlouvou. Můžete ji však nabýt nebo naopak ustanovit závětí. Stejně tak ji může někdo vydržet. U služebností k pozemkům či stavbě, která je samostatnou nemovitou věcí pak ještě platí, že vzniká až tehdy, je-li zaspána do katastru nemovitostí. V ostatních případech, tedy pokud jde o služebnost k věci, která se nezapisuje do veřejného seznamu, vzniká právo již účinností, tedy nejčastěji podpisem, smlouvy.

Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, dále https://www.mesec.cz/clanky/jake-jsou-typy-vecnych-bremen-sluzebnosti-a-jak-je-prakticky-vyuzivat/, https://www.ucetni-portal.cz/sluzebnosti-a-realna-bremena-v-novem-obcanskem-zakoniku-484-c.html
Náhledové foto – Pixabay