Jaké chování dlužníka v insolvenci může být trestné

Pokud jste v insolvenci, zákon na vás klade vyšší standardy toho, jak se chovat. Zejména ke svému majetku, který je součástí majetkové podstaty a uspokojují se z ní dle zákona vaši věřitelé. Různé pletichy a účelová jednání dlužníka pak lehce mohou naplnit skutkovou podstatu některého z insolvenčních trestných činů. Jaké trestné činy to jsou?

Výčet insolvenčních trestných činů

Trestní zákoník upravuje hned několik trestných činů, které se vážou k insolvenčnímu řízení a chování jeho subjektů. Formálně dle členění trestního zákoníku jde o trestné činy proti majetku. Jsou zde trestné činy:

• poškození věřitele,
• zvýhodnění věřitele,
• úvěrový podvod,
• způsobení úpadku,
• porušení povinnosti v insolvenčním řízení,
• pletichy v insolvenčním řízení a
• porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.

Tyto trestné činy se ve svých základních podobách mohou zdát jako „málo trestné“. Jejich sankce totiž není vysoká. Jde však jen o základní variantu, tedy pro škodu na d 10 tisíc korun. S rostoucí výší škody se však může trest několikrát zvýšit. Například úvěrový podvod nad 10 tisíc korun je trestný tak, že za něj hrozí až dvě léta vězení. Pokud je však způsobena škoda velkého rozsahu (nad 10 milionů korun), již pachateli hrozí pět až deset let odnětí svobody.

Poškození věřitele

Nyní si představíme jednotlivé trestné činy. Prvním je poškození věřitele. Takto jedná dlužník, který úmyslně zmenší svůj majetek do té míry, že věřitel není schopen dosáhnout plného uspokojení své pohledávky. Dle zákona musí jít o škodu vyšší jak 50 tisíc korun. Často se může tento trestný čin stát při insolvenčním řízení. Není to však podmínka. Jde o jakékoli jednání dlužníka vůči věřiteli.

Zvýhodnění věřitele

Dalším činem je zvýhodnění věřitele, tedy situace, kdy je dlužník v úpadku (tedy po zahájení insolvenčního řízení) a z jeho majetku nelze uspokojit všechny věřitele. Pokud dlužník při takových podmínkách nedostojí zákonu a neuspokojí všechny poměrným dílem (či dle zákonných pravidel), ale jednoho nebo více věřitelů upřednostní a více či zcela jejich pohledávky uspokojí na úkor ostatních, jde o trestný čin. Musí zde opět dojít ke škodě alespoň 50 tisíc korun.

Úvěrový podvod

Tento trestný čin není nutné spáchat jen při insolvenčním řízení, často se tak však děje, kdy si dlužním vezme úvěr, o kterém ví, že není schopen splatit, často může také úmyslně zatajit existenci úpadku nebo zahájeného insolvenčního řízení. Pak se dopustí tohoto trestného činu.

Způsobení úpadku

Úmyslné (či hrubě nedbalostní) způsobení úpadku fyzické nebo právnické osoby je trestným činem. Ten, kdo si přivodí, byť z hrubé nedbalosti, úpadek, naplní skutkovou podstatu trestného činu. Trestní zákoník v § 224 odst. 1 písm. a) až e) pak stanovuje, kterými jednáními má dlužník úpadek způsobit. Trestné tedy je jen takové způsobení úpadku, které je úmyslné nebo z hrubé nedbalosti a je učiněno jedním z jednání popsaných v § 224 odst. 1 písm. a) až e) trestního zákoníku.

Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

Zde cílí trestní zákoník na vztah insolvenčního správce a dlužníka. Pokud pachatel maří nebo hrubě ztěžuje výkon činnosti insolvenčního správce, páchá tento trestný čin. Zde stačí jen, že účel insolvenčního řízení je ohrožen, nemusí být pachatelem zmařen.

Pletichy v insolvenčním řízení

Zde jde o zvýhodňování věřitelů spojené s formou ovlivňování a úplatkářství v daném řízení. Subjekt nabídne majetkový prospěch za ovlivnění insolvenčního řízení. Může se jej dopustit dlužník, typicky ale věřitel například ve vztahu k hlasování a podobně.

Zdroj: Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, Zákon. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon ve znění pozdějších předpisů, https://dostupnyadvokat.cz/blog/trestne-ciny-a-insolvence, https://www.ebankrot.cz/trestne-ciny-souvisejici-s-insolvencnim-rizenim/

Náhledové foto – Pixabay