Jan Skovajsa: Dívám se na byznys skrz pohled investic a řídím firmu velice číselně. Důležitá je kvalitní a konzistentní firemní kultura

Jan Skovajsa stojí v čele strategické marketingové firmy myTimi, která zastřešuje klienty nejen v Česku, ale i v Polsku, Holandsku, Anglii a Americe. Za loňský rok evidoval obrat ve výši 36 milionů korun s přibližným meziročním růstem o 35 %.  Před 6 měsíci navíc rozjel startup Bondbot, který se věnuje emisním dluhopisům a jedním ze srdcových projektů je například Dům klidného stáří.

Jak byste popsal své podnikatelské začátky s Mytimi?

Největší problém byl v tom, že jsme na začátku moc netrefili byznys model a utratili jsme zhruba 17 milionů za byznys model, který byl od začátku relativně záludný a mohli jsme klidně udělat analýzu trhu a zjistit, že už máme za mnohem míň peněz začít podnikat B2B a dodávat služby typu akvizice, marketing a růstu, protože na to byly poptávky už od začátku.

Nejtěžší a nejnáročnější bylo období covidu, kdy jsme vlastně museli úplně změnit byznysplán, což se nám naštěstí povedlo a od té doby jsme vlastně vyrostli víc než desetkrát, ale zároveň to pro nás bylo velice náročné období, kdy jsme museli odhodit náš sen toho být dodavatelem B2C služeb a vrhnout se do něčeho, co už umíme, což je podnikání v B2B.

Jaký je současný obrat firmy, za rok 2023?

Za rok 2023 máme obrat zhruba 36 milionů korun a čistý zisk vychází mezi 4,5 a 5ti miliony korun. Nicméně ještě nemáme dokončenou účetní závěrku a vychází to zhruba takhle, což obrazně představuje meziroční růst o 35 %. Kumulovaně jsme vyrostli za poslední 3 roky přibližně o 400 %, což nás zařadilo podruhé za seboudo Deloitte Fast 50.

Jaké jsou vaše cíle, čeho chcete dosáhnout?

Ve firmě nemáme úplně číselné cíle. Já mám spíš číselný cíl vyjádřený tak, že chci mít složený roční růst v průběhu přibližně dalších 15ti let o 30 %, což z nás pak udělá miliardovou firmou, ale zároveň úplně nelpím na tom, abychom například příští rok měli obrat 250 milionů korun.

Chtěl bych společnost posunout do bodu, kdy budu moct konsolidovat trh firem zaměřujících se na akvizici, ve kterých vidím potenciál, ale zároveň bude potřeba vyhodnotit silné a slabé stránky, aby se pak mohla správně nastavit akviziční strategie, produktový management a na závěr akviziční kanál. Jinými slovy, chtěl bych být jejich externí marketingový specialista a nechat je řešit to hlavní, čemu rozumějí, což je primárně ten daný produkt.

Jak byste popsal rozjezd startupu Bondbot?

Překvapivě dobře, protože tam mám hned od začátku takový pocit, jako že je to totální vítr v plachtách, jinak řečeno, neuděláte ještě nic a ono už to nějak vede i vlastně první krok.

Tržby bude mít BondbotBondbot mezi 2-3 miliony korun, což považuji za extrémní úspěch vzhledem k tomu, že se jedná o provize z vybraných dluhopisů a samotný projekt běží necelých 6 měsíců.

Jaké jsou vaše primární cíle, kterých chcete dosáhnout s Bondbotem v tomto roce? 

Já bych chtěl s Bondbotem hlavně ověřit byznysovou a investiční hypotézu, že náš způsob, jakým vybíráme nebo pomáháme našim klientům s výběrem emise, je dlouhodobě funkční a je pro ně cenově efektivnější než u konkurence. Chtěl bych prokázat, že to je opakovatelný byznys pro vícero typů emisí a nejen pro určitý typ.

Jak byste popsal vlastními slovy klienty, kteří chtějí nebo využívají službu Bondbot?

Většinou to jsou střední až poměrně velcí podnikatelé. Jsou investičně poměrně vzdělaní, to znamená, že oni chápou časovou hodnotu peněz a chápou to, že se jim vyplatí emitovat dluhopisy za 10 %, když příležitost investovat ty peníze mají třeba ve výši 20 %, 25 %, 40 % v těch investičních příležitostech. To znamená, že se často jedná o různé realitní firmy nebo i o firmy, které produkují třeba služby.

Jedna z našich nejoblíbenějších emisí je Dům klidného stáří, což je v zásadě firma, která staví domovy důchodců, což je velice dobře hmatatelná služba a je to i poměrně slušně návratové, což znamená, že panu majiteli se vyplatí za nějaký relativně skromný úrok si peníze půjčit a nečekat na to, než to vydělá z podnikání, ale rovnou byznys rozšířit raketově nahoru.

Proč jsou stále více u nás podlimitní emise zajímavé?

Podlimitní emise jsou zajímavé, řekl bych, hlavně z toho důvodu, že tam není tak velký zásah regulátora pro daného emitenta. Trošku bych řekl, že právě my suplujeme roli toho regulátora, protože musíme provádět poměrně přísný filtr na emise, které děláme, abychom zároveň nepodváděli koncového spotřebitele zavádějícími emisemi.

Na jaká rizika by si měla firma dát pozor, pokud chce jít do podlimitních dluhopisů?

Primárně by se měly vybírat dluhopisy na produkty, které se už prodávají, fungují a měly by být zajištěné. Pro mě firma, která vydává dluhopisy a není schopná nám dát ani prognózu tržeb, kterou předpokládá v dalších pěti letech, tak si myslím, že není úplně ve stavu, aby vybírala půjčku 25 milionů korun. Stejně tak, pokud nejste schopni zajistit půjčku něčím hmatatelným, tak asi taky nejste úplně ve stavu, kdy si můžete půjčit 25 milionů korun.

Co byste poradil obecně začínajícím podnikatelům, kteří přemýšlejí o rozjetí podnikání/startupu? Souhlasíte s obecným pravidlem, že pokud přežije váš byznys první dva roky, pak je velká šance na úspěch?

S obecným pravidlem nesouhlasím. Myslím si, že pokud přežijete první půlrok, tak se buď rozjedete poměrně rychlým růstem., ale spíš bych řekl, že tam existuje rozdíl mezi tím, jestli se ti podnikatelé naučí v prvních dvou letech aspoň trochu podnikatelskému řemeslu, protože to je specializace oboru, jako cokoliv jiného, nebo se v tom plácají. Ti, kteří se v tom plácají a nějak jim funguje produkt, tak tomu já říkám taková pomalá prodlužovaná smrt a tento typ firem dokáže existovat klidně 10 let, ale nemyslím si, že jsou nějak zvlášť úspěšné. Úspěšné firmy jsou obecně firmy, které rostou relativně rychle, řekněme, aspoň 10-20 % za rok z nějakého rozumného základu.

Na čem jste se nejvíce „spálil“ během podnikání, v začátcích i během?

Nejvíc jsem se spálil právě na neznalosti podnikatelského řemesla, matematiky spojenou s akvizicí a na tom, že jsem si u některých produktů měl udělat relativně jednoduchou rešerši trhu nebo analýzu a ušetřil bych spoustu milionů, které jsem nemusel vyhodit z okna. Na druhou stranu někdy ty projekty a produkty bez té analýzy vyšly taky dlouhodobě.

Co momentálně považujete ve své profesi za největší výzvy a příležitosti, které vás motivují ke kariérnímu seberozvoji a růstu?

Největší výzva je asi udržet firemní kulturu v podobě, v jaké to máme, protože mi přijde mimořádně kvalitní a konzistentní a hlavně soudržná. Když se firma rozroste nad nějakých 50-60 lidí, tak si myslím, že je poměrně velké riziko rozpadu firemní kultury a vytvoření menších kmenů, a já bych nechtěl zabránit těm menším kmenům, ale byl bych nerad, kdyby se firemní jednota přetavila v „toxickou buturu“, to znamená, že místy třeba rychlost růstu uměle brzdím, abychom nevyrostli moc rychle a ta firemní kultura se nezničila.

Jaký je váš přístup k delegování úkolů a odpovědností v týmu?

Na delegování úkolů mám celkem jednoduchý trik. Ve chvíli, kdy mám pocit, že někdo udělá věc stejně dobře jako já a nemusím ji dělat přímo já, tak mu ji předám a myslím si, že drtivou většinu věcí udělá někdo stejně dobře jako já. Jediné, co nedeleguju, tak je většinou seniornější obchod, kdy se musím potkávat s jinými majiteli, nebo složitější interpretace, analýzy dat a strategie.

Jaké hodnoty považujete za klíčové pro efektivní leadership?

Neodlučně dodržujeme šest firemních hodnot a ty si myslím, že dobře odpovídají i správu výdrží. Hlavní z nich je respekt, to znamená, že nikdy na nikoho nezvyšuji hlas a snažím se pochopit, jaký je jeho úhel pohledu a zároveň respektuju jeho názor. Další je proaktivita. Pak se snažím vybudovat v lidech nebát se dělat chyby, mně nevadí, když někdo udělá chybu, ale vadí mi, když dělá opakovaně stejnou chybu. Velice důležitou hodnotou je i loajalita, nejenom vůči mně jako firmě nebo vůči klientům, ale myslím si, že by ji měli mít i kolegové vůči firmě a já jako firma vůči kolegům. Jinak řečeno, když třeba kolegové něco provedou nebo se jim něco nepovede, tak se je snažit nějakým způsobem chránit, anebo i v případě, že se dostanou do nesnází, tak jim pomoct. Další důležitou hodnotou je férovost, kdy pracujeme podle svého nejlepší vědomí a svědomí.

Předposlední hodnotou je pravidlo, že děláme pouze věci, které dávají smysl, to znamená, nikdy nikomu neprodáváme zajíce v pytli a snažíme se dělat věci, které vydělají minimálně dvakrát, ale spíš desetkrát. U firem anebo klientů, kde máme pocit, že by to nedávalo smysl, tak jim rovnou říkáme, že by měli změnit produkt nebo samotné nastavení firmy, abychom vůbec s nimi mohli spolupracovat, protože by z toho jinak odcházely obě strany zahořklé.

Co považujete za svou vlastní přidanou hodnotu jako úspěšný podnikatel, která vás odlišuje od ostatních?

Největší přidaná hodnota jako podnikatele, co slýchám hodně od klientů nebo od jiných majitelů firem, je právě to, že se dívám na byznys skrz pohled investic a řídím firmy velice číselně a je tam extrémně pragmatický pohled na produkty a na matematiku za tím spojenou. Což hodně firem chybí, a to se pak promítá jak do té akvizice, tak do obchodu. Zároveň je tam relativně velká zvídavost a s tím spojená i poměrně obsáhlé portfolio znalostí, které můžu předávat na vyžádání samozřejmě dál.

Děkuji za rozhovor

Zdroje info: Autentický rozhovor s osobností

Náhledové foto: Se svolením Jana Skovajsy