Kdo by měl mít nárok na 25 tisíc za nouzový stav

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com

Vláda, konkrétně ministerstvo financí, přišlo již před časem s kompenzační dávkou pro ty živnostníky a podnikatele, kteří kvůli vyhlášení nouzového stavu přišli o své tržby a museli zavřít své provozovny. Časem se návrh měnil, nyní se hovoří o variantě 25 tisíc všem, kdo byly koronavirovou epidemií zasaženi. Jaké budou přesně podmínky? Na to se dnes zaměříme.

Jednorázová dávka jako kompenzace

Jak bylo již zmíněno, návrh byl několikrát prezentován a v čase se měnil. Byl také předmětem ostrých debat. Původní návrh počítal s kompenzací pro podnikatele a živnostníky, kteří kvůli opatřením vlády nemohli provozovat svou činnost, ve výši 15 tisíc korun za měsíc. Navíc se mělo dokládat snížení příjmů v prvním kvartále roku 2020 oproti prvnímu kvartálu roku předchozího. Nakonec však dávka vypadá úplně jinak. Její výše bude 25 tisíc korun. Jde však o jednorázovou dávku. Okruh osob, které na ni však dosáhnou bude větší. V žádosti se nebude ani snížení příjmů dokládat.

Formulář s čestným prohlášením

Ministryně financí Alena Schillerová nakonec po změnách návrhu deklarovala, že žádost bude dost jednoduchá a minimalistická. Měla by obsahovat jen základní údaje o podnikateli a čestné prohlášení o tom, že žadatel splňuje podmínky pro vznik nároku na tuto kompenzaci. Připojí bankovní spojení pro vyplacení. Bude je možné posílat poštou, datovou schránkou nebo aplikací Elektronická podání pro finanční správu (EPO). Žádost můžete nechat i na podatelně před finančním úřadem.

Podmínky zakládající nárok na kompenzaci

Podmínky jsou takové, které formuluje i ono již zmíněné čestné prohlášení. Musí dojít k situaci, že „podnikající osoba nemohla činnost zcela či z části vykonávat nad míru obvyklou, a to v důsledku ohrožení zdraví výskytem koronaviru či krizových opatření vlády.“ Zejména pak půjde o uzavření provozovny, omezení jejího provozu, karanténa OSVČ nebo jejích zaměstnanců apod. Okruh lidí, kteří mohou žádat o dálku se pak rozšířil ještě o ty, kteří provozují takzvanou vedlejší činnost. Výjimku tvoří ti, kdož mají současně vedle podnikání ještě zaměstnání.