Kdy a do jaké výše odpovídá zaměstnanec za škodu

Pokud vaším přičiněním vznikne zaměstnavateli škoda, je docela dost pravděpodobné, že za ni, jako zaměstnanec, budete odpovídat. Zákoník práce určuje, kdy za způsobenou škodu jako zaměstnanec odpovídáte, a také určuje do jaké výše ji budete muset nahradit.

Obecná odpovědnost zaměstnance

Zákoník práce stanoví, že zaměstnanec odpovídá za každou škodu, která vznikne zaměstnavateli, tedy fyzické nebo právnické osobě, která je způsobena zaviněným porušením povinností zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Je-li však alespoň z části škoda způsobena také ze strany zaměstnavatele, poměrně se tato odpovědnost zaměstnance snižuje. Aby byla naplněna podmínka zaviněného jednání, musí zde být úmysl nebo alespoň nedbalost pracovníka. Zavinění dokazuje vždy zaměstnavatel. Musí zde být také souvislost s pracovními úkoly.

Zvláštní pravidlo pro schodek svěřených hodnot či ztrátu svěřených věcí

Zvláštní pravidla od výše uvedených platí pro situace, kdy je zaměstnanci svěřena hodnota (nejčastěji peníze – například u účetních či prodavačů) nebo věc (typicky pracovní telefon či počítač, auto). Vznikne-li schodek na svěřených hodnotách, je zaměstnanec odpovědný neomezeně, tedy v celém rozsahu schodku. Stejně to platí i pro svěřené věci. U svěřené hodnoty však tato odpovědnost vznikne jen uzavřením písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování. Uzavřít ji může jen zletilý zaměstnanec. Za ztrátu věcí se taktéž odpovídá neomezeně, pokud jde však o věci s hodnotou nad 50 tisíc korun, opět zde musí být písemná dohoda o svěření.

Rozsah odpovědnosti zaměstnance

Mimo výše uvedené případy však platí následující obecná úprava a pravidla. Odpovědnost zaměstnance je omezena. Zaměstnanec musí obecně nahradit škodu celou, maximálně však ve výši 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Je-li však škod více, vždy se toto omezení vztahuje na jednu konkrétní škodu. Zaměstnanec má také povinnost nahradit tuto škodu v penězích, před tím však má ještě přednost uvedené věcí do původního stavu. Jde-li však o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat také ušlý zisk. Pokud však půjde o úmyslnou škodu nebo škodu, která vznikla pod vlivem návykových látek, je zaměstnanec povinen odčinit celou škodu, tedy omezení 4,5násobkem zde neplatí.

Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů https://www.podnikatel.cz/clanky/odpovednost-zamestnance-za-skodu-v-pracovnim-pomeru/, https://www.e15.cz/finexpert/vydelavame/kdy-zamestnanec-odpovida-za-skodu-zpusobenou-zamestnavateli-1388615

Náhledové foto – Pixabay