Kdy odpovídáte za škodu v práci

Pokud pracujete například na kase nebo třeba s drahým vybavením, určitě vás bude zajímat, kdy můžete odpovídat za škodu, kterou v práci zaměstnavateli způsobíte. Na tento problém se tedy dnes zaměříme. Pojďme na to.

Ne vždy musíte škodu nahradit

Zaměstnavateli vzniká nárok na náhradu škody, pokud škoda vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním a porušení povinnosti zaměstnancem. Dále musí existovat takzvaná příčinná souvislost mezi porušením pracovní povinnosti a vznikem škody. Ke vniku musí být splněny předpoklady současně. Není-li splněn, byť jen jeden předpoklad, nárok na náhradu škody nevzniká.

Nedbalost či úmysl

Zákoník práce pak upravuje, kolik musí zaměstnanec zaměstnavateli uhradit. To se také mění s formou, jakou bylo jednání způsobeno. Jde-li o nedbalost, náhrada škody musí být maximálně 4,5násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku. Půjde tedy typicky o případy, kdy zaměstnanec něco učinil ale nechtěl způsobit škodu. O možném následku však věděl či měl vědět. Při úmyslu nebo ve stavu opilosti či pod vlivem jiných látek neexistuje limit. Zaměstnanec tak musí nahradit škodu celou, přičemž je jedno, jak vysoká je.

Placení celé škody

Mimo úmysl či vliv návykových látek se platí celá částka škody i v dalších případech. Zaprvé jde o situaci takzvaného manka. Pokud máte v zaměstnání svěřené hodnoty (peníze), a vykážete schodek, musíte jej uhradit. Respektive ten zaměstnanec, který za svěřené peníze zodpovídá. Neplatíte jej jen když prokážete, že schodek vznikl bez vašeho zavinění. Z části nebo zcela. Druhým případem je ztráta svěřené věc. Zde musíte zaplatit celou hodnotu dané věci. Jde například o telefon, notebooknotebook a podobně. Za ztrátu neodpovídáte opět jen v případech, kdy zcela či zčásti nebyla ztráta způsobena vámi.

Náhledové foto: Pixabay