Kdy platíte daň, i když si jen přivyděláváte

Určitě to znáte. Něčím nebo v nějakém zaměstnání si přivyděláváte. Někdy odvody a daně řešit nemusíte, někdy ovšem již ano. Záleží na tom, kolik si vyděláte měsíčně a kolik hodin pracujete. Dnes se na tuto problematiku společně zaměříme.

Dokud nepřekročíte limit, nemusíte se k daním přiznávat

Mluvíme o situaci, kdy jste v zaměstnaneckém či obdobném poměru a k tomu si ještě přivyděláváte jinou činností. Pokud si vyděláváte do 6 000 Kč nezaměstnaneckých příjmů, nemusíte podávat daňové přiznání. Jediné, které musí být podáno je to, které za vás pošle na finanční úřad váš zaměstnavatel. Pokud však vyděláte více, musíte podat daňové přiznání sami. Typicky jde o to, že jste něco vyrobili a pak prodali či jste dostali dar ve vyšší hodnotě. Jde o kategorii takzvaných „ostatních příjmů“. Nevyplývají ze závislé ani nezávislé činnosti.

Kdy podáváte přiznání sami nehledě na výši příjmů?

Existují však i případy, kdy se nehledí na tuto šestitisícovou hranici, a přesto musíte podávat daňové přiznání sami. Jde o situaci, kdy jste zaměstnáni u dvou zaměstnavatelů, a pokud je daň u obou zaměstnavatelů zálohová. Dále pokud podnikáte. Je jedno zda výlučně podnikáte či jste zaměstnaní, a ještě k tomu máte například živnost. Dále například pokud dostanete od nepříbuzného dar ve výši vyšší jak 15 000 Kč a podobně.

Kdy přiznání řešit nemusíte?

V následujících situacích však daňové přiznání neřešíte. První z nich je ta, když jste zaměstnaní pouze jedním zaměstnavatelem. Ten za vás přiznání odevzdá. Dále nepodáváte daňové přiznání, pokud vaše příjmy jsou od daně osvobozeny. Jde o podporu v nezaměstnanosti, rodičovská, výživné, nemocenská, stipendium, pojistné plnění. Naopak ale náhrady mzdy od daně nejsou osvobozeny. Dále nedaníte příležitostné příjmy do 30 tisíc za rok, výdělky zdaněné srážkovou daní, dědění a dary od příbuzných.

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com