Kdy se vás příspěvek na bydlení netýká

Zdroj úvodní náhledové fotografie: Pixabay.com

Stojí vás pravidelné výdaje za bydlení příliš mnoho peněz a přemýšlíte proto, že si zažádáte o příspěvek na bydlení? Úřady vám nemusí vyhovět úplně za všech okolností. Pokud vás zajímá, v jakých případech na něj nemáte nárok, určitě pokračujte ve čtení tohoto článku. Dozvíte se totiž hned o třech modelových situacích.

Co je vlastně „příspěvek na bydlení“ a k čemu slouží

Příspěvek na bydlení je zakotven v zákoně o státní sociální podpoře podobně jako příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek, pohřebné nebo porodné. Jedná se o dávku nárokovou, což zjednodušeně znamená, že pro její přiznání musíte splnit určitě podmínky. Příspěvek na bydlení si klade za cíl pomoci sociálně slabým rodinám nebo jednotlivcům s hrazením příliš vysokých nákladů za bydlení.

Do nákladů kromě nájmu spadá také dodávka plynu, vody, elektřiny, odvoz komunálního odpadu, úklid společných prostor či provoz výtahu. Příspěvek na bydlení však nelze využít k úhradě splátek za hypotéku.

Kdy na tento příspěvek nemáte nárok

V prvé řadě můžete na příspěvek pomáhající v případě vysokých nákladů na bydlení rovnou zapomenout v případě, že výdaje nepřevyšují 30 % vašich pravidelných, čistých, měsíčních příjmů. V Praze je toto číslo upraveno dokonce na 35 %, jelikož příjmy v této oblasti dosahují podstatě vyšších cifer. Do rovnice se započítávají naprosto všechny čité příjmy rodiny nebo jednotlivců (tedy i sociální dávky, které v daný čas pobíráte) za kalendářní čtvrtletí předešlé tomu, v němž o příspěvek žádáte.

O nároku na příspěvek na bydlení rozhoduje také adresa trvalého bydliště. Pokud bydlíte v pronajatém bytě nebo domě, ale trvalé bydliště máte stále nahlášené u rodičů, nemáte na tuto sociální dávku nárok. Mnoho nájemníků se mylně domnívá, že pokud jim pronajímatel zakáže změnit trvalé bydliště, nejede přes to vlak. Takové ustanovení je považováno za neplatné i v momentě, kdy je zakotveno v nájemní smlouvě.

Není podnájem jako pronájem

Rozdíl mezi těmito dvěma smluvními vztahy je na první pohled patrný. Podnájemníkem se stáváte většinou po přestěhování do družstevního bytu a obecně pak máte mnohem menší práva než klasický nájemník. Trvalé bydliště si v rámci tohoto vztahu můžete změnit pouze po domluvě s majitelem bytu.

Kromě toho, že pak musíte brát na vědomí všechny majitelovi připomínky (zákaz domácích mazlíčků, zákaz kouření v bytě), nemáte také nárok na příspěvek na bydlení, i kdybyste všechny ostatní podmínky vedoucí ke kladné odpovědi splnili.

Podnájemníci mohou usilovat pouze o doplatek na bydlení, který blíže upravuje zákon o hmotné nouzi. V tomto případě není nutné měnit trvalé bydliště a dávka poslouží i osobám žijícím v ubytovnách nebo pobytových sociálních službách.