Kdy se vás týká odstupné?

Rozvazujete-li pracovní poměr, jednou z těch lepších stránek je určitě obdržení určitého peněžitého obnosu jako odstupné. Dnes se podíváme na to, kdy na něj máte nárok a kdy zase nikoli. Přečtěte následující text, ať vás tento aspekt odchodu z pracovního místa nepřekvapí.

Kdy je nárok na odstupné?

Odstupné tedy jednorázový příspěvek, který má pomoci překonat situaci, kdy přijdete o práci. Hovoří se o něm při rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. a), b) a c) zákoníku práce. Tedy rozvázání z organizačního důvodů ze strany zaměstnavatele. Dále také ale podle písmene d) – ze zdravotních důvodů na straně zaměstnance. Odejdete-li tedy z vlastní iniciativy (až na výjimky), nic nedostanete. Stejné to bude, bude-li váš pracovní vztah ukončen ze strany zaměstnavatele kvůli vašemu špatnému chování.

Dám výpověď a dostanu odstupné?

Jak bylo již zmíněno, takto to nefunguje. Je zde však jediná výjimka. Mohou totiž existovat případy, kdy zaměstnavatel nechce zvyšovat své náklady, a proto předejde vyplacení odstupného tak, že vás ani nepropustí. Dělá mrtvého brouka, práci pro vás nemá, a tak vám nezbývá nic jiného než odejít z vlastní žádosti. Na to ale reagoval Nejvyšší soud ČR, který svým rozsudkem stanovil, že v takovém případě vám musí odstupné dát, i když sami podáte žádost o výpověď. Nevýhodou je, že téměř ve 100 % takových případů půjde o spor, který nakonec bude muset rozhodnout soud. Ten je však fakticky vázán judikaturou NS ČR.

Dohoda? Chtějte uvedení důvodu!

Pokud je tedy situace taková, že uzavíráte dohodu o ukončení pracovního poměru, nezapomeňte vždy vyžadovat uvedení důvodu ztráty práce do tohoto dokumentu. Právě důvodem totiž vzniká nárok na odstupné. Jde o nejlepší nástroj, jak se vyzbrojit důkazy pro případ, že by nakonec došlo ke sporu a firma vám nechtěla odstupné proplatit. Nebude-li důvod uveden, můžete se dostat do takzvané důkazní nouze.