Kdy vám může stát vyvlastnit majetek

Z vyvlastnění se zejména za minulého režimu stalo téměř sprosté slovo. Pravdou však je, že jde o klasický institut, který je v některých případech potřebný. Dnes nejčastěji může docházet k vyvlastňování státem za náhradu z důvodů dopravních či jiných prospěšných staveb. Dnes se podíváme na to, kdy vám může stát vyvlastnit například nemovitost. Pojďme na to!

Podmínky vyvlastnění

Vyvlastnění může být provedeno státem jen za zákonem daných podmínek a jen za náhradu. To zakotvuje již Listina základních práv a svobod, která stanoví, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Zákon o vyvlastnění pak dále tyto podmínky rozšiřuje. Vyvlastnění lze realizovat pouze v případech, kdy je nutné uskutečnit účel, který stanovuje zvláštní zákon (například postavit dálnici či jinou infrastrukturu). Dále musí platit, že vlastnické právo k předmětu vyvlastnění nelze získat jinak (nejčastěji koupí, dohodou s vlastníkem). Další podmínkou je soulad záměru, pro který se vyvlastňuje, s územně plánovací dokumentací. Vyvlastnit jde také jen v nezbytném rozsahu, nikoli nad tento rámec. Posledním aspektem je již zmíněná náhrada za vyvlastnění.

Povinný pokus o dohodu

Jak bylo již zmíněno, stát se musí pokusit o dohodu s vlastníkem. Tento pokus však musí být písemný a adresovaný vlastníkovi se vší vážností. V návrhu musí být úplné znění dohody, účel stavby a poučení, že pokud nedojde k dohodě, hrozí vlastníkovi vyvlastnění. Pokud se smlouvu nepodaří uzavřít do 90 dní od podání návrhu, je možné zahájit vyvlastňovací řízení.

Vyvlastňovací řízení

Je zahájeno na žádost vyvlastnitele a vede jej vyvlastňovací úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností). Když je zahájeno řízení, zapíše se do katastru nemovitostí poznámka. Po tomto zápisu se nesmí pozemek nebo stavba převést nebo zatížit. Pokud by tak vlastník učinil, tyto právní úkony jsou od počátku absolutně neplatné. V řízení pak povinně probíhá ústní jednání. Zde lze mít jako vlastník námitky a navrhovat důkazy. Řízení se končí rozhodnutím, který se skládá z výroku o vyvlastnění a výroku o výši náhrady.

Jak se bránit proti rozhodnutí

Proti rozhodnutí se můžete odvolat. Odvoláte-li se proti výroku o vyvlastnění, má odvolání odkladný účinek (do rozhodnutí o dovolání vám tedy není majetek vyvlastněn). Pokud není odvolání úspěšné, lze podat ještě správní žalobu ke krajskému soudu. I ta má odkladný účinek. Lze napadnout jen výrok o výši náhrady. Při odvolání proti tomuto výroku zde není odkladný účinek. I zde je poté možné bránit se správní žalobou.

Zdroj: zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění ve znění pozdějších předpisů, https://frankbold.org/poradna/spravni-rizeni/spravni-rizeni/vyvlastneni/rada/vyvlastneni, https://dostupnyadvokat.cz/blog/vyvlastneni

Náhledové  foto – Pixabay