Kdy vám úřad práce poskytne náhradní výplatu

Náhradní výplata je upravena zákonem č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Na úřadu práce si o ni může zažádat ten zaměstnanec, který od svého zaměstnavatele nedostává plat například v důsledku jeho platební neschopnosti. Základní podmínkou je ale to, že na zaměstnavatele musí být podán insolvencí návrh u příslušného soudu.

Kdo má na náhradní vyplacení nárok?

Každý zaměstnanec, který u zaměstnavatele pracuje na hlavní pracovní poměr, má nárok na náhradní výplatu od úřadu práce. Zaměstnanci, kteří jsou zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce a platí z ní nemocenské pojištění, mají taktéž nárok na výplatu od úřadu práce. U DPP to znamená příjem vyšší než 10 tisíc korun. Taktéž bývalí zaměstnanci, kteří již u zaměstnavatele nepracují, ale nedostali od něj zaplaceno (a pokud byly splněny výše uvedené podmínky), mohou žádat o náhradní výplatu.

Kolik může zaměstnanec dostat?

Bohužel, zaměstnanec nemá nárok na mzdu v plné výši, ale pouze na její část. může si totiž nárokovat pouze tři měsíce z celého šestiměsíčního rozhodného období. Rozhodné období je měsíc, ve kterém došlo k podání insolvenčního návrhu. K tomuto měsíci se připočítávají tři měsíce před tímto datem a tři měsíce po něm. V případě, že insolvenční návrh byl podán květnu, pak rozhodné období je od 1. února do 31. srpna. Zaměstnanec si tak může vybrat ty tři měsíce z rozhodného období, které chce a které mu nebyly proplaceny zaměstnavatelem.

Kdo na náhradní výplatu nemá nárok?

Zákon ale stanovuje zaměstnance, kteří nárok na náhradní výplatu nemají. Jedná se například o vrcholné manažery společnosti, na kterou byl podán insolvenční návrh. Důvod je jednoduchý a logický – manažeři jsou ti, kteří mohli úpadku zabránit. Zároveň by se dalo říct, že jejich rozhodování může být příčinou úpadku.