Konec dobrých časů? Kdy máme čekat krizi

Jak se často mluvilo o tom, že prožíváme jedno z nejdelších ekonomicky dobrých období, mluví se v současnosti o tom, že vše jednou končí a již se blíží časy, které nebudou z hlediska růstu ekonomiky tak pozitivní. Asi se v této době nemusíme bát krize, která nás zastihla v roce 2009, avšak zpomalení ekonomiky se logicky čekat dá. Dnes se podíváme na to, kdy toto čekat a co to může přinést.

Výrobní index klesá

Více než tempu růstu hrubého domácího produktu se teď zaměříme na jiné hodnoty. Konkrétně na výrobní PMI index čili Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru. Ten obecně vyjadřuje změny v objemu nových zakázek nebo v zaměstnanosti a výkonnosti dodavatelů a podobně. Pokud je hodnota PMI vyšší než 50, sektor se zlepšuje, pokud nižší, naopak. V roce 2019 jsme svědky snižování se tohoto indexu až na hodnotu okolo hodnoty 45, přičemž pokles pod 50 znamená předpověď buď recese nebo výrazného zpomalení růstu ekonomiky. Pro zajímavost v roce 2009 klesl index na hodnotu 30.

Příliš mnoho faktorů proti

Samozřejmě, že jen z těchto údajů nesmíme vykřikovat do světa, že se blíží globální krize. Ovšem to, že se čeká synchronizované ochlazení globální ekonomiky, připouští a varuje před tím i Mezinárodní měnový fond. Vždyť největší evropské ekonomiky jako je Německo, Británie či zámořské USA míří do období recese. Navíc v dnešní době je zde mnoho faktorů, které jsou prostě proti dalšímu růstu. Může jít o následky Brexitu, obchodní válka mezi USA a Čínou či USA a Evropou, no a pak válka skutečná, která se nyní odehrává v Sýrii. Navíc například problémy s Boeingy negativně ovlivňují letecký průmysl a automobilový průmysl je zase pod neustálým tlakem na snižování emisí.

Globální ekonomika za svým vrcholem

Konjunktura v rámci globální ekonomiky tak pravděpodobně nebude již dlouho skutečností. JE za svým vrcholem. Právě výše uvedené faktory brzdí další růst. Nejspíše nás tedy čeká ochlazení ekonomiky, dost možná i recese. Stále se však velké množství investorů spoléhá na centrální banky, která snižují úrokové sazby, což má podpořit trh a zabránit větší recesi. Efekt těchto monetárních politik však nemusí být velký. Reálné ekonomice, totiž na rozdíl od akciových trhů, více peněz a nižší úroky dlouhodobě nepomůžou.