Konec tranzitu plynu přes Ukrajinu mění energetickou mapu Evropy
Éra levného ruského plynu proudícího do Evropské unie přes Ukrajinu definitivně skončila. Vypršení pětileté dohody o tranzitu plynu znamená konec desetiletí trvajícího uspořádání a otevírá novou kapitolu v evropské energetické politice. Tento krok má dalekosáhlé strategické a symbolické dopady pro celou Evropu a nutí státy k hledání alternativních zdrojů energie. Přestože bezprostřední dopady se zdají být mírné, dlouhodobé důsledky mohou ovlivnit energetickou bezpečnost a geopolitické vztahy v regionu.
Ukončení tranzitu a reakce dotčených stran
Rusko od roku 1991 přepravovalo plyn do Evropy přes Ukrajinu. Ukončení této tranzitní cesty vyvolalo smíšené reakce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský zdůraznil, že jeho země nedovolí Rusku „vydělávat další miliardy na naší krvi“. Polská vláda zase přerušení dodávek označila za další vítězství proti Moskvě.
Evropská komise ujistila, že EU se na tuto změnu připravila a většina států se s ní dokáže vyrovnat. Moldavsko, které není členem EU, již pociťuje první dopady nedostatku. Rusko bude nadále dodávat plyn do Maďarska, Turecka a Srbska prostřednictvím plynovodu TurkStream. Ruský Gazprom potvrdil zastavení vývozu plynu přes Ukrajinu.
Strategické a symbolické dopady
Přestože okamžité dopady ukončení tranzitu se nejeví jako dramatické, strategický a symbolický význam pro Evropu je obrovský. Rusko ztratilo významný trh, ale podle prezidenta Vladimira Putina na tom nejvíce utrpí země Evropské unie. EU od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, výrazně omezila dovoz ruského plynu. Přesto byly některé východní členské státy na dodávkách stále závislé, což Rusku ročně přinášelo zhruba 5 miliard eur.
V roce 2023 tvořil ruský plyn méně než 10 % dovozu plynu do EU, zatímco v roce 2021 to bylo 40 %.
Dopady na jednotlivé státy a hledání alternativ
Některé členské státy EU, jako Slovensko a Rakousko, nadále dovážely z Ruska značné množství plynu. Rakouský regulační úřad nepředpokládá narušení dodávek díky diverzifikaci zdrojů a vytvořeným rezervám. Ukončení dohody však vyvolalo napětí ve vztazích se Slovenskem, které je klíčovým vstupním bodem ruského plynu do EU a profituje z tranzitních poplatků. Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zastavením dodávek elektřiny na Ukrajinu, což Zelenskyj označil za financování války a oslabování Ukrajiny.
Polsko nabídlo Ukrajině podporu v případě přerušení dodávek ze Slovenska. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski uvedl, že existují alternativní trasy dodávek plynu z mezinárodních trhů, například terminál v Chorvatsku a spojení z Německa a Polska. „Tyto trasy by měly být prozkoumány, aby Rusko nevydělávalo na prodeji ropy a plynu do Evropské unie,“ zdůraznil Sikorski. Polsko dováží plyn z USA, Kataru a Severního moře.
Moldavsko v obtížné situaci
Největší dopady pociťuje Moldavsko, které není členem EU. Vyrábí většinu elektřiny v elektrárně poháněné ruským plynem a zásobuje i separatistický region Podněstří. Gazprom omezil dodávky plynu do Moldavska kvůli údajným neplněným platebním závazkům. Moldavský premiér Dorin Recean obvinil Rusko z používání energie jako politické zbraně. Prezidentka Maia Sandu obvinila Kreml z „vydírání“ s cílem destabilizovat zemi před volbami v roce 2025.
EU po invazi na Ukrajinu aktivně hledá alternativní zdroje energie. Zaměřuje se na zkapalněný zemní plyn (LNG) z Kataru a USA a na plyn dodávaný potrubím z Norska. V prosinci Evropská komise představila plány na úplné nahrazení plynu přepravovaného přes Ukrajinu.
Zdroje info: https://www.bbc.com/news/articles/c4glyjx9m71o, https://www.reuters.com/business/energy/russia-reduces-gas-flow-via-ukraine-europe-last-day-expiring-deal-2024-12-31/
Náhledové foto: Pixabay
