Kontroverzní krok: Embargo na ukrajinské obilí

Konflikt na Ukrajině zanechal otazníky nad jejich obilním průmyslem. Na jedné straně noví světoví hráči otevírají dveře ukrajinskému obilí, zatímco Česká republika by měla stejně jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko zavést embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny.

Agrární komora volá po embargu na ukrajinské obilí

Agrární komora ČR, pod vedením prezidenta Jana Doležala, vzbudila pozornost tím, že navrhuje zavedení embarga na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny. Navzdory kritice ze strany České republiky, Německa a Francie, které proti prodloužení stávajícího embarga odporují, Agrární komora zdůrazňuje důležitost tohoto kroku. Podobný krok již učinily i země jako Polsko, Slovensko a Maďarsko.

Embargo, které se týká ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen, zavedla rovněž Rumunsko a Bulharsko. Země, které jsou zapojeny do této sankce, mají zájem prodloužit její platnost do konce roku. Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že i po vypršení platnosti stávajícího embarga v polovině září nezruší dovozní zákaz ukrajinského obilí do Polska.

Důvod?

Embargo na dovoz některých zemědělských plodin z Ukrajiny má být zavedeno zejména kvůli obavám o narušení konkurenceschopnosti evropských zemědělců a dodržování evropských standardů. Některé země tvrdí, že ukrajinské plodiny nemusí splňovat stejné normy, což vytváří nespravedlivé podmínky na trhu.

„Obiloviny, řepka či produkty živočišné výroby nemusí být nutně závadné, ale nebyly vyprodukovány v souladu s vysokými evropskými standardy, tudíž i náklady na tuto produkci byly nutně nižší. To vytváří nespravedlivé podmínky na evropském trhu a snižuje konkurenceschopnost zemědělců,“ dodal Doležal.

Západní spojenci na rozcestí

Tyto kroky západních spojenců ohledně ukrajinského obilí nahrávají obratu událostí. Zatímco někteří dřívější podporovatelé začali zavírat své vztahy s Ukrajinou, jiní světoví hráči se nečekaně připojili na cestu nových obchodních příležitostí.

Rusko se snaží uplatnit tvrdé postupy, což vedlo k vypovězení černomořské obilné dohody. Světová média hovoří o potenciálním hladu v zemích třetího světa, ale je to opravdu tak? Skutečností je, že Ukrajina byla v roce 2021 úspěšnou vývozcem pšenice, kterou odkoupily lidnaté africké a asijské země. Egypt, Indonésie, Pákistán, Nigérie a Etiopie patřily mezi hlavní odběratele.

Dohoda na zkoušku

V roce 2022, když obilná dohoda začala fungovat, statistika odhalila zajímavý obrázek. Egypt zůstal jedním z hlavních odběratelů, ale nyní se dostalo téměř 9 % ukrajinských vývozů do Španělska a Portugalska, kde obilí slouží jako krmivo v chovu prasat. Rovněž 12 % ukrajinského vývozu směřovalo do Rumunska, a zdá se, že odtud putuje dále do Evropy. Turecko, tradiční země pro export na Blízký východ, teď posílá obilí i do Itálie a Německa.

Překvapivě více než 3 % ukrajinské pšenice skončilo v Pákistánu, což je stejně jako množství vyvezené na Slovensko a do Maďarska dohromady. Tato variabilita ukazuje na nové možnosti pro ukrajinské farmáře, kteří díky bezcelní dohodě s EU získali pozici obilnice Evropy.

Zdroje info: https://www.akcr.cz/txt/mf-dnes-kam-smeruje-a-kam-by-melo-smerovat-ukrajinske-obili, https://echo24.cz/a/H8U6E/zpravy-domaci-agrarni-komora-embargo-dovoz-obili-ukrajina

Náhledové foto: Pixabay