Mimořádná účetní závěrka a uzávěrka

Pojem mimořádná účetní uzávěrka není ničím výjimečným a čas od času se s ním bezesporu potkáme. Prakticky musí splňovat všechny kritéria, jež jsou určena i pro klasickou standardní účetní uzávěrku. Jinými slovy, je třeba řešit inventarizaci, následné přecenění a v neposlední řadě i uzavření účetní knihy. Podívejme se také na specifické podmínky mimořádné účetní uzávěrky a na další charakteristiky tohoto procesu.

Podmínky pro mimořádnou uzávěrku

Veškeré podmínky pro mimořádnou uzávěrku jsou stanoveny naprosto přesně zákonem č. 563/1991 Sb. hovořícím o účetnictví. Mimořádná uzávěrka se tedy stanovuje ke dni, kdy dochází k zániku povinnosti vést účetnictví daného subjektu. Často k ní dochází i v době vstupu subjektu do likvidačního procesu. Jedná se také o uzavření ke dni, jenž předchází zrušení konkrétní účetní jednotky. Dále se jedná o dny, kdy nastanou účinky vyhlášení konkurzu, případně reorganizace.

Co tvoří mimořádnou účetní uzávěrku

Přesně na tuto otázku se dozvíte podrobnou odpověď ve jmenovaném zákoně, a to konkrétně v § 18. Jedná se tedy o následující části, které postupně uvedeme. V první řadě se jedná o rozvahu, čili bilanci. Dále je třeba jmenovat výkaz zisků a ztrát. Dále musí být její součástí také příloha, která doplňuje informace, které by měly být všechny v předchozích dvou zmiňovaných dokumentech.

Další aspekty týkající se mimořádné účetní uzávěrky

Určit byste měli počítat s tím, že mimořádnou účetní uzávěrku je zapotřebí uschovalo dobu celých 10 let. Doba se počítá od posledního dne účetního období. Jinak je třeba uvést, že musí být uchovány ještě další doklady, mezi které se řadí odpisové plány, účetní knihy a inventurní soupisy. Za počátek doby uchování je považován logicky konec daného účetního období. Na to je třeba dát pozor.