Na co máte nárok při práci přesčas

Pracujete často přesčas? Pak je dobré znát svá práva jako zaměstnance a zejména své následné nároky. Dnes se na tuto problematiku společně zaměříme. Pojďme tedy na to!

Kolik lze nejvíce odpracovat?

Zákoník práce definuje práci přesčas jako práci konanou na příkaz zaměstnavatele či s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu či mimo rozvrh směn. Práce přesčas má však být zpravidla výjimečností. Zaměstnavatel může přesčas nařídit jen z vážných provozních důvodů a ve výjimečných případech může být nařízen přesčas i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami či na dny pracovního klidu. U jednoho zaměstnance však nesmí být více jak osm hodin v týdnu a 150 hodin ročně. Nad tuto hranici lze konat přesčas jen se souhlasem zaměstnance (i zde však 8 hodin týdne, ale limit se počítá jako průměr za určité období – max 26 týdnů či 52 týdnů, je-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě).

Proplácení

Za práci přesčas vám také náleží příplatky. Nárok máte na mzdu za dobu, za kterou jste pracovali přesčas a k tomu ještě příplatek ve výši minimálně 25 % průměrného výdělku. Zaměstnanec a zaměstnavatel se však mohou dohodnout na poskytnutí náhradního volna, který se rozsahem rovná práci konané přesčas (mzda vždy však náleží, volno nahrazuje jen příplatek). Pokud si však zaměstnanec se zaměstnavatelem ve smlouvě (nikoli u mzdového výměru) sjednají mzdu, ve které jsou již zohledněny přesčasy, při jejich konání pak na příplatek již zaměstnanec nárok nemá.

Můžu práci přesčas odmítnout?

Práce přesčas jen nad rámec rozvrhu směn či stanovené týdenní doby. Logicky tak mnohé napadá otázka, zda lze práci přesčas odmítnout. Možná vás to překvapí, avšak odpověď je, že nikoli. Jsou-li výše uvedené limity (plus zvláštní limity například pro těhotné osoby, mladistvé, vedoucí zaměstnance, zaměstnance ve zdravotnictví apod.), pak jde o zákonný postup a zaměstnanec nemá právo přesčas odmítnout. V krajním případě, kdybyste trvali na odmítnutí, vám může vzniknout finanční postih ze strany zaměstnavatele, například za způsobenou škodu či ušlý zisk.

Zdroje: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce e znění pozdějších předpisů, https://dostupnyadvokat.cz/blog/prace-prescas

Náhledové foto – Pixabay