Na co se u pohovoru mohou ptát, na co nikoli?

U pracovního pohovoru přirozeně hrají nejdůležitější roli otázky potencionálního zaměstnavatele na vás – potencionálního zaměstnance. Avšak v dnešní době jsou i tyto otázky regulovány. Mohou být totiž například tak osobní, že je nesmí budoucí šéf zmínit nebo mohou být základem pro případnou diskriminaci. Které otázky jsou tedy přípustné, a které nesmí šéf požadovat?

Otázky na vaši minulost

Otázky, které směřují k vaší minulosti před požádáním o pozici, kvůli které jste teď na pohovoru, jsou přípustné pouze v případě, že jsou bezprostředně důležité pro výkon pracovní pozice. Dále mohou být od vás získávány nějaké údaje. Ve většině případů jsou však jedinými přípustnými údaji jméno, datum narození a bydliště. Tedy takové údaje, které jsou nezbytné pro uzavření pracovní smlouvy.  Na co se šéf nesmí zeptat? Jak byste asi předpokládali, nesmí se tázat při pohovoru ani jindy při výkonu práce na národnost, rasový a etnický původ, politické názory nebo třeba sexuální orientaci. Dále zákon hovoří o otázkách „které odporují dobrým mravů nebo o údajích, které zaměstnavatel nepotřebuje k plnění zákonných povinností.

Jste vdaná? Plánujete rodinu?

Další skupinou otázek, které nesmí býti slyšeny na pohovorech, jsou otázky týkající se především žen. Ty bývají totiž velmi často diskriminovány kvůli tomu, že je u nich riziko, že v brzké době po uzavření pracovní smlouvy otěhotní. Otázky typu „jste vdaná?“ nebo „plánujete rodinu?“ jsou tedy nepřípustné. Mohlo by se totiž stát, že zaměstnavatel nepřijme mladou slečnu jen proto, že se zmínila, že je má před svatbou a touží po dětech.

Po uzavření pracovního poměru

Situace se mění, pokud místo získáte. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost o vás shromažďovat velké množství dalších údajů, ne jen těch identifikačních. Šéf má totiž povinnost ze zákona vést evidenci pro nemocenské pojištění. Zaměstnanec je také povinnen takové údaje sdělit a šéf je oprávněn s nimi nakládat i bez souhlasu zaměstnance. I zde jsou ale údaje, které nesmí zaměstnavatel požadovat. Jde například o majetkové poměry nebo trestněprávní bezúhonnost (pokud tyto údaje bezprostředně nesouvisí s výkonem profese).