Náhrada mzdy za dovolenou. Nenechte se napálit

Mzda nebo náhrada mzdy? Vše se řídí určitými pravidly, které vyplývají ze zákoníku práce. Zaměstnanec má ze zákona nárok na 20 dní dovolené (existují i povolání, u kterých zákon stanovuje delší dovolenou, také většina zaměstnavatelů mezi pracovní benefity zařazuje několik dní dovolené navíc, dle svého uvážení). Za dny volna má zaměstnanec nárok ne na mzdu, ale na náhradu mzdy. Ta se vypočítává způsobem, který uvádí zákoník práce. Princip výpočtu je však poměrně jednoduchý.

Jaká je výše náhrady mzdy za dovolenou?

Vzhledem k tomu, že během dovolené nepobírá zaměstnanec svůj běžný plat, ale náhradu mzdy, může se stát, že v měsíci, ve kterém čerpal dovolenou může dostat větší plat, než na jaký je zvyklý. Pro výpočet náhrady mzdy je rozhodující zúčtovaná mzda za předchozí čtvrtletí. Hrubá mzda za předchozí tři měsíce se tedy sečte a tento součet se vydělí počtem odpracovaných hodin za toto kalendářní čtvrtletí.

Pro výpočet náhrady mzdy se započítávají i prémie a bonusy

Pokud jste v předchozích třech měsících před měsícem, ve kterém čerpáte dovolenou, dostali k platu navíc prémie nebo jiné peněžní bonusy, jsou i tyto součástí hrubé mzdy, která se započítává do náhrady mzdy. Pouze roční odměny se rozpočítávají.

Kdy může zaměstnavatel určit čerpání dovolené?

Zaměstnavatel může svým zaměstnancům dovolenou nařídit. Pokud takovou dovolenou nařizuje, musí tak učinit alespoň 14 dní předem (pokud se se zaměstnancem nedohodne na kratší době). Taktéž může změnit termín dovolené svých zaměstnanců – v takovém případě ale musí počítat s tím, že musí zaměstnanci proplatit náklady, které mu tímto vzniknou (zaměstnanec už si například koupil letenky nebo nějaké ubytování na dny, kdy mu byla dovolená schválena původně).